V posledních 14 dnech byla více než polovina případů nákazy koronavirem v Jihočeském kraji potvrzena u cizinců, kteří pracují v jižních Čechách. Vnímáte to jako významné ohrožení epidemiologické situace v kraji?
Ano, v úterý přibyli další dva zahraniční pracovníci. Opatření v tomto smyslu je již nastaveno, od pondělní půlnoci platí ochranné opatření před zavlečením COVID-19. To ukládá řadu povinností osobám, které vstupují na naše území ze zemí, které nejsou na seznamu bezpečných zemí s nízkým rizikem, a zároveň i zaměstnavatelům, aby vyžadovali po příchozích zahraničních zaměstnancích osvědčení o RT-PCR testu s negativním výsledkem, provedeným v ČR a ne starším čtyř dnů. Testování zahraničních pracovníků v praxi funguje a ty současné případy jsou jeho výsledkem. Je to samozřejmě i v zájmu zaměstnavatelů, aby ochránili své zaměstnance. Před několika dny jsme řešili tento problém ve velkém potravinářském provozu ve Vodňanech a je jasné, že vedle velkých zdravotních rizik nezbytná opatření, jako jsou karantény osob v kontaktu, znamenají i dopad ekonomický.
Jaký je aktuální průběh onemocnění u lidí s potvrzenou nákazou na jihu Čech? Mají spíše lehké příznaky? Musel být někdo z nich hospitalizován?
Naštěstí jsou průběhy aktuálních onemocnění lehčí a žádná z pozitivních osob nemusela být do současné doby hospitalizována. Je to i tím, že jde o osoby v aktivním věku, které onemocnění lépe snášejí. Je ale nesmírně důležité, a o to se musíme všichni snažit, že se daří chránit rizikové skupiny, tedy klienty sociálních služeb, domů pro seniory a nemocnice. Ale virus nás naučil, že se nemáme radovat předčasně a že co platí teď, může být za chvíli jinak…
Některá ochranná opatření, např. nošení roušek, obnovili naši hornorakouští sousedé. Nehrozí vzhledem k blízkosti krajů přenesení nákazy ve větší míře i do jižních Čech?
Bedlivě sleduji situaci nejen v Rakousku, ale i v Bavorsku. Rakousko mělo v úterý nějakých 1400 aktivně pozitivních osob, mají skoro devadesát procent uzdravených, ale denně tam v červenci přibývá mezi padesáti až sto sedmdesáti novými případy, v červnu to byly maximálně desítky, a od července je patrné, že křivka nových případů dostala větší dynamiku. Co se týče příhraničních regionů, podle dat rakouské vlády, s nimiž pracuji, je nejbližší lokalitou s vyšším výskytem Linec a okolní okresy. My jsme v úterý potvrdili tři případy, které mají vztah k našim přeshraničním pracovníkům v jedné rakouské firmě, takže se nedá hovořit o trendu, ale tento typ rizika v našem kraji samozřejmě existuje.
Nehrozí i s ohledem na situaci v Horních Rakousích přitvrzení opatření ve vztahu k pendlerům?
Zatím není důvod. Jak jsem uvedla, tři nové případy byly všechny ve vztahu k jedné jediné rakouské firmě. V současné době vidíme rizikový potenciál jednoznačně u zahraničních pracovníků z méně bezpečných zemí, kteří přijíždějí nově, vracejí se po dovolené doma nebo po přerušení výroby u svého českého zaměstnavatele.
Jižní Čechy jsou místem, kam nyní mnoho lidí z celé republiky míří na dovolenou, tisíce dětí jsou tady na letních táborech. Jaká opatření jste přijali v tomto směru?
V průběhu prázdnin se v našem kraji rekreuje třicet čtyři tisíce dětí, i z lokalit se zvýšeným výskytem. To je nejvíc ze všech krajů a pro nás to představuje obrovský objem kontrol. Už se budeme blížit ke stovce, to jsme měli v předešlých letech za celé prázdniny. Byla jsem se přesvědčit, že přísnější opatření, která jsme nastavili, jsou na táborech realizovatelná a že je organizátoři dodržují. Ale rizika tu samozřejmě jsou, jako v každém kolektivu. Stejně tak ve zvýšené míře kontrolujeme stravovací a ubytovací provozovny. My jsme jihočeské provozovatele a ubytovatele začali informovat, jak postupovat, už na konci ledna, kdy se o koronaviru u nás veřejně ještě ani nehovořilo, protože jsme cítili rizika od zahraničních turistů, a myslím, že informací mají dostatek. Každý týden je aktualizován seznam takzvaných bezpečných zemí s nízkým rizikem, ale co je důležité: Žádné nařízení neodstraní problém, pokud se někdo chová nezodpovědně. A že mohu dělat i něco navíc, i když to zrovna nemám nařízeno, například bránit sebe a své zaměstnance jednoduše rouškou a zvýšenou hygienou rukou. Chodila jsem o svátcích tři dny v Alpách. Riziko minimální, potkáte se s někým maximálně, když chce vyfotit u vrcholového kříže. Ale pak sejdete dolů, a když jsem šla do obchodu, nandala jsem si roušku. A nebyla jsem sama, kdo se tak choval. Rouška není stigma, naopak, víme, že funguje, tak proč čekat, až mi to někdo nařídí?
V minulém týdnu byl potvrzen případ nákazy úřednice v Prachaticích. Odmítla jste upřesnit, na jakém úřadě paní pracuje. Mnozí naši čtenáři z Prachatic se informace dožadovali s tím, že by se danému úřadu aktuálně rádi vyhnuli, např. kvůli obavě ze zkomplikování dalších onemocnění, jimiž trpí. Proč nelze uvádět místa pohybu osob s potvrzenou nákazou?
Je to jednoduché – protože nehrozilo pro veřejnost absolutně žádné riziko. My jsme konali okamžitě, dávno před tím, než se začalo o případu hovořit, ta osoba nepřišla vůbec do kontaktu nejen s veřejností a nehrozilo sebemenší riziko ohrožení veřejného zdraví. Kdyby hrozilo, pak samozřejmě přijmeme i potřebná opatření včetně informování veřejnosti. Ale tady skutečně neexistovalo, krom toho, že dotyčná osoba byla někde zaměstnána a shodou okolností šlo o úřad. Třeba v pondělí večer a v úterý jsme verifikovali zvýšený výskyt nových případů na Jindřichohradecku. Hned v úterý jsme přímo informovali starosty dotčených obcí. Jednak aby byli správně a rychle informováni, jednak aby věděli, jak mají postupovat, a to i ve vztahu k veřejnosti. Myslím, že si plně uvědomujeme důležitost komunikace a už pět měsíců proto skutečně denně zveřejňujeme aktuální informace. Ale informace, které jsou důležité pro zdraví veřejnosti, ne ty, které by obec, firmu nebo jednotlivce zbytečně stigmatizovaly. Bohužel, reakce části veřejnosti třeba na sociálních sítích jsou stále nenávistné, zlé a pro mne nepochopitelné, protože onemocnět může skutečně každý z nás. A zveřejňovat místa pohybu osob s potvrzenou nákazou nedává smysl, protože ty by měly být v domácí izolaci a jejich přímé kontakty v karanténě. A co se týče pobytu těchto osob, to jsou osobní informace, které potřebujeme my jako orgán pro trasování a zjišťování kontaktů, ale ne panikáři na sociálních sítích, to snad uznáte. A že ochrana osobních údajů je nedotknutelná a já sama vím, jak může zlá informace člověku ublížit…
Jak s ohledem na dosavadní zkušenosti předpovídáte další vývoj epidemiologické situace v Jihočeském kraji? Je reálné, že znovu nasadíme roušky?
Virus nezmizel a nezmizí. Koluje v populaci a nemá dovolenou, naopak. Je období volna, cestování, v řadě zemí došlo k uvolnění opatření, ale i k uvolnění v mysli a postojích části veřejnosti, a my vidíme od července dynamiku nových případů v řadě evropských zemích, na Balkáně, ale i v zemím mimo EU, například na Ukrajině. Vidíme, jak rychle se onemocnění šíří v rodinách, v pracovních kolektivech, a proto se opravdu může stát, že bude potřeba přijímat odpovídající lokální opatření, jako třeba teď od pátku přijali kolegové na Jablonecku. A pokud to bude nutné, bude přibývat nových případů v lokálních ohniscích, další smysluplná opatření přijmeme i my, jako se již stalo v případě preventivního zákazu návštěv v Nemocnici Jindřichův Hradec, pro které se vedení nemocnice rozhodlo, a ve středu se přidala i Nemocnice Dačice. Zatím nás může těšit, že jsme dlouhodobě krajem se skutečně nejnižším výskytem jak v absolutních, tak v relativních číslech, máme necelých 36 případů na sto tisíc obyvatel kraje, ale právě pracujeme na verifikaci dalšího suspektního zahraničního pracovníka, takže v našem večerním hlášení se nejspíše objeví minimálně jeden další případ. Je to nekončící boj a velice nám v něm může pomoci sama veřejnost svým postojem. Když mám zkrátka pochybnost, nasadit si roušku je to nejmenší. A funguje to…