Různorodé skupinky návštěvníků ochotně provázeli po areálech v Novohradské a Dolní ulici sami zaměstnanci. V mnoha případech odpovídali nejen na zvídavé otázky, ale vysvětlovali i záležitosti, na které se cestující dívají s pořádnou dávkou kritiky.


Obzvlášť lidé zodpovědní za konstrukci jízdních řádů se ocitali v palbě dotazů ohledně trasy jednotlivých spojů, jejich návaznosti, zpoždění a nakonec i zdražení jízdného.


„Ne každý má tu výsadu, že mu poblíž bydliště jezdí více linek. Po osmé hodině večer se proto kvůli snadným přestupům setkávají spoje v uzlu u nádraží a lidé pak mohou nabýt dojmu, že jede více vozidel zbytečně těsně za sebou,“ vysvětloval návštěvníkům jeden z často kritizovaných jevů Jaroslav Kovařík.
Zajímavých skutečností bylo za branami dopravního podniku k vidění a slyšení víc než dost. Pánové si přišli na své v dílnách, kde si mohli do detailů prohlédnout jak moderní vozy, tak dnes již muzejní exponáty, i přítomné maminky a babičky zaujala celá řada zajímavostí včetně poněkud smutné výstavky práce vandalů. Děti byly zase ve svém živlu, když mohly využít jako hračku skutečný autobus a vlastnoručně si třeba vyzkoušet otvírání a zavírání dveří.