Na dvě tři hodině týdně vymění posezení s přáteli v hospodě nebo si odpustí jednu partičku squashe či tenisu. Místo vrstevníkům se totiž věnují dětem i seniorům. Dobrovolníci, kteří svůj čas tráví s těmi, kteří kontakt s druhým potřebují, i když v něj třeba už ani nedoufají.

Stovku dobrovolníků, lidí s otevřeným srdcem a ochotou pomoci druhým, eviduje Dobrovolnické centrum Diecézní charity České Budějovice.
„Naši dobrovolníci působí v různých pobytových zařízeních sociálních služeb,“ prozrazuje vedoucí centra Věra Michalicová.

„Např. v Azylovém domě sv. Pavla pomáhají s výdejem jídla bezdomovcům. Také navštěvují seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská a organizují volnočasové aktivity pro dospělé s mentálním postižením v centru Empatie. Docházejí i za seniory do Domu chráněného bydlení pro seniory ve Veselí nad Lužnicí, do Domu klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích u Strakonic a Domu klidného stáří v Pravětíně u Vimperka. Naposledy začali působit i v Azylovém domě sv. Petra pro muže v Záblatí u Prachatic. Ve všech těchto organizacích je pomoc dobrovolníků velmi cenná a žádaná,“ zdůrazňuje Věra Michalicová, která přitom přiznává, že občas sama mívá pochybnosti o smyslu vlastní práce.

„Vždycky mě ale znovu a znovu nakopne setkání s dobrovolníky a klienty, kterým pomáhají. Vím, že právě tahle setkání dávají smysl mé práci. Tato činnost má pro mě samotnou hluboký a nezrušitelný smysl,“ zvěřuje se.
„Vzhledem k tomu, že naši dobrovolníci nedostávají za svoji velmi obětavou činnost žádné peníze, je to také velkou známkou pro naše klienty,“ upozorňuje.

„Známkou toho, že za nimi dobrovolníci přicházejí z toho nejprostšího důvodu – že se s nimi chtějí opravdu vidět, chtějí jim pomoci, být s nimi. Klienti se často opatrně ptají: A to za mnou budete chodit opravdu jenom tak, i když za to nic nedostanete?“ prozrazuje Věra Michalicová.
„Jsou pak nesmírně potěšeni, že o ně naši dobrovolníci stojí, že jsou pro někoho cenní a důležití,“ vysvětluje vedoucí centra.

„Prostřednictvím dobrovolníků můžeme více a komplexněji pomáhat našim klientům – dětem ze sociálně znevýhodněných rodin, seniorům, lidem se zdravotním postižením a dalším. Všichni jsou klienty charitních nebo mimocharitních služeb, ale dobrovolnictví je něco navíc. Něco, co se nedá zaplatit penězi,“ říká Věra Michalicová. „A také proto některé z našich dobrovolníků navrhujeme každým rokem na cenu Křesadlo pro dobrovolníky,“ doplňuje vedoucí centra.