Předchozí
1 z 26
Další

Krokodýl filipínský

Krokodýl filipínský. Krokodýlí zoo v Protivíně.Krokodýl filipínský. Krokodýlí zoo v Protivíně.Zdroj: Krokodýlí zoo v Protivíně

Krokodýlí zoo v Protivíně se dlouhodobě daří odchovávat různé druhy, někdy i kriticky ohrožených krokodýlů. Mezi letošní úspěchy patří podle ředitele zoo Miroslava Procházky mladý sameček krokodýla filipínského, který se narodil v létě. Hodí se do záchovného systému zoologických zahrad, do kterého je protivínská zoo zapojena.

Krajty

Krajta. Zoo Na Hrádečku.Krajta. Zoo Na Hrádečku.Zdroj: Zoo Na Hrádečku

Teraristé ze Zoo Na Hrádečku na Jindřichohradecku oslavují. S jejich pomocí přišly na svět na začátku listopadu malé krajty. V inkubátoru se vylíhla asi desítka mláďat. Samice dva týdny před termínem líhnutí z vajec slezla, a tak se musela „dopékat“ uměle.

Kočka pouštní

Kočka pouštní. Zoo Hluboká.Kočka pouštní. Zoo Hluboká.Zdroj: Zoo Hluboká

Z českých zoo ji kromě Hluboké chová už jen Zoo Brno a Jihlava. V Evropě ji uvidíte celkem ve 21 zoologických zahradách a ve čtyřech z nich se letos narodilo celkem 14 mláďat. Nedaří se je rozmnožovat úplně často. „Naše první pouštní kotě se narodilo 28. června 2023. U nás se jedná o první odchov od roku 2010, kdy tento druh chováme, proto ho považujeme za tak významný,“ říká Roman Kössl z hlubocké zoo.

Medvěd plavý

Medvěd plavý. Zoo Hluboká.Medvěd plavý. Zoo Hluboká.Zdroj: Zoo Hluboká

V zoo je chován velmi málo, celkem do třiceti jedinců. Roman Kössl z hlubocké zoo říká, že od nás na západ je v žádné zoo, ani na americkém kontinentě, v Austrálii či v Africe, v zoo nenajdete. „Náš samec pochází z Ruska ze Zoo Jekatěrinburg, samice je z Tádžikistánu ze Zoo Dušanbe. První mládě - samec - se u nás narodilo v roce 2018, nyní žije v Zoo Spišská Nová Ves. Letos se 4. ledna narodila dvě medvíďata, samec a samice,“ říká Roman Kössl.

Orel skalní

Orel skalní. Zoo Hluboká.Orel skalní. Zoo Hluboká.Zdroj: Zoo Hluboká

Vytvořit funkční pár se podařilo hlubocké zoo až na čtvrtý pokus. Samec, který se vylíhl v Zoo Kaunas v Litvě v roce 2011 postupně vystřídal čtyři samice. Trvalo skoro osm let, než se mu podařilo získat dostatečné množství zkušeností, aby dokázal uspokojivě poslední samici zaimponovat. Tok orlů začíná v hlubocké zoo už v lednu, kdy samec začne volat samici a lákat jí k hnízdu. Jakmile se jí hnízdo zalíbí, začnou ho spolu dostavovat, v průběhu toho již probíhá páření. Jak podotýká Roman Kössl z hlubocké zoo, hnízdo je udělané dobře pro orly, ale ne moc šikovně pro ošetřovatele. „Je na vysokém torzu odumřelého dubu, takže je do hnízda špatně vidět. Dlouho nevíme, kolik je v hnízdě vajec a zpočátku není ani dobře vidět na mláďata,“ říká Kössl s tím, že na přelomu dubna a května se vylíhlo jedno mládě. Jde o čtvrté úspěšně odchované mládě orla skalního v historii Zoo Hluboká.

Plameňák růžový

Plameňák růžový. Zoo Hluboká.Plameňák růžový. Zoo Hluboká.Zdroj: Zoo Hluboká

Z jedenácti českých zoo, které tento druh chovají, má Zoo Hluboká největší chovné hejno, ve kterém je zhruba 120 až 150 ptáků - počet se v průběhu roku mění podle počtu mláďat a ptáků odcházejících do jiných zoo. Zoo Hluboká je jedním z nejúspěšnějších chovatelů tohoto druhu plameňáka mezi evropskými zoo. Letos se hlubockým plameňákům podařilo odchovat zatím rekordních 33 mláďat. Roman Kössl z hlubocké upozorňuje, že zvláštností jejich chovu je to, že plameňáci zde obývají přímo břeh velkého rybochovného rybníka, u kterého zoo leží. „Takže na části vodní plochy mohou ptáci dokonce i plavat. Opravdu to umí,“ usmívá se Kössl.

Kočkodan husarský

Kočkodan husarský. Zoo Hluboká.Kočkodan husarský. Zoo Hluboká.Zdroj: Zoo Hluboká

Tyto opice chovají v ČR jen dvě zoo – Olomouc a Hluboká. Kočkodan husarský byl prvním druhem primáta, který byl v hlubocké zoo již v době jejího otevření Adolfem Schwarzenbergem v roce 1939. V současné době je zde chovají od roku 2003 a od té doby skupina úspěšně odchovala celkem 14 mláďat. Letos se narodil jeden samec. Je to potomek nově dovezeného pro evropské chovy nepříbuzného samce ze zoologické zahrady v Makedonii.

Sýček obecný

Sýček obecný. Zoo Hluboká.Sýček obecný. Zoo Hluboká.Zdroj: Zoo Hluboká

Hlubocká zoo chová sýčky, které patří mezi nejohroženější ptáky u nás, od roku 1996 a první úspěšný odchov proběhl v roce 2001. Od této doby se sýčky daří rozmnožovat téměř každý rok. Mláďata předávají do jiných institucí k dalšímu chovu nebo je poskytují pro repatriace do volné přírody, konkrétně do oblastí okolo Spáleného Poříčí či v okolí německého města Cham. Letos se na Hluboké vylíhlo devět mláďat. Rekordní byl rok 2020, kdy se šesti párům vylíhlo 31 mláďat.

Kolpík bílý

Kolpík bílý. Zoo Hluboká.Kolpík bílý. Zoo Hluboká.Zdroj: Zoo Hluboká

Zoo Hluboká chová kriticky ohrožené kolpíky od roku 2001 a pravidelně je rozmnožuje od roku 2009. Odchovy poskytují dalším zoo. „Hnízda si u nás staví na větvích a vrbovém porostu v těsném sousedství dětského hřiště, takže je návštěvníci při hnízdění mohou dobře pozorovat,“ upozorňuje Roman Kössl z hlubocké zoo. V hnízdě bývá obvykle okolo tří mláďat. Na začátku jara jsou to v hlubocké zoo jedni z prvních hnízdících ptáků. Během května se zdejší chovné hejno rozrostlo o devět mláďat. „Bohužel, na začátku prosince nám obzvlášť vydatné a intenzivní sněžení voliéru kolpíků silně poničilo. Několik kolpíků uletělo, zatím jeden se vrátil sám, zbytku se dočasně ujal Safaripark Dvůr Králové nad Labem,“ říká Kössl.

Sysel obecný

Sysel obecný. Zoo HlubokáSysel obecný. Zoo HlubokáZdroj: Zoo Hluboká

Kriticky ohrožené sysly chovají nyní v ČR jen čtyři zoo. Zoo Hluboká chová dvě kolonie s největším počtem zvířat. V takové polopřirozeně držené kolonii nelze počet mláďat přesně zjistit, ročně se jich na Hluboké narodí desítky. „Velká část našich mláďat je v rámci záchranného programu vypuštěna do volné přírody. Buď jsou posilovány existující populace, nebo jsou na vhodných lokalitách zakládány nové kolonie,“ říká Roman Kössl z hlubocké zoo. Za dobu fungování projektu tu odchovali více než 400 mláďat syslů obecných, z toho 279 jich vrátili do přírody.

Tenkozobec opačný

Tenkozobec opačný. Zoo Hluboká.Tenkozobec opačný. Zoo Hluboká.Zdroj: Zoo Hluboká

V hlubocké zoo je chovají od roku 2006 ve specializované voliéře průchozí pro návštěvníky. Pravidelně je odchovávají od roku 2012, většinou ale pomocí umělých líhní, protože v druhově bohatě obsazené voliéře jim ostatní ptáci rozbíjeli vejce. Po úpravách mezi obyvateli voliéry, kdy některé druhy odstěhovali, nechali letos tenkozobce hnízdit poprvé přirozeným způsobem přímo ve voliéře. Ve třech hnízdech (samice snáší 3 až 4 vejce na holou zem) odchovali celkem šest mláďat. Zbytek z 33 letošních mláďat zatím vylíhli ještě v umělých líhních. Mláďata jsou samostatná krátce po vylíhnutí, létat se naučí již v 5. či 6. týdnu života, stále ale zůstávají v blízkosti svých rodičů. V současné době má hlubocká skupina tenkozobců včetně mláďat již 48 členů.

Zmije obecná

Zmije obecná. Zoo Hluboká.Zmije obecná. Zoo Hluboká.Zdroj: Zoo Hluboká

V hlubocké zoo je chovají od roku 2006. Rozmnožit se je podařilo už o dva roky později, ale v klasickém teráriu pak dlouho nic. Teprve v roce 2020 se v novém velkém a přírodně zařízeném teráriu narodilo 11 mláďat. Porod je pro samici vyčerpávající, až teprve letos tu měli další mláďata, od dvou samic jich je celkem 24. Odchov mláďat zmije obecné v umělých podmínkách je poměrně náročný. V odchovných teráriích je pro ně třeba připravit ideální mikroklima s relativně nižší teplotou a vyšší vlhkostí se suššími místy, kde se vyhřívají pod speciální lampou nahrazující sluneční záření. Malinké zmije mají jed už od narození.

Klokan rudokrký

Klokan rudokrký. Zoo Tábor.Klokan rudokrký. Zoo Tábor.Zdroj: Zoo Tábor

V táborské zoo se poprvé podívalo na okolní svět mládě klokana rudokrkého v únoru. Kdy přesně se mládě narodilo, nelze říci. U klokanů totiž probíhá porod i vývoj mláděte poměrně specificky. Novorozené mládě je po příchodu na svět velmi malé, měří zhruba kolem tří centimetrů a není vůbec vyvinuté. Rodí se zcela holé, slepé a bez zadních končetin. Drápky se zachytí matčiny srsti a pomocí hmatu se dostane až do jejího vaku. Zde se přisaje k bradavce, začne sát mléko a růst. Vystrkovat hlavu začne v některých případech i po sedmi měsících. I po opuštění matčina vaku se zhruba další půl rok vrací na kojení. Zoo Tábor chová albinotické formy klokana Bennettova, což je tasmánský poddruh klokana rudokrkého. Bílí klokani nejsou v přírodě tak vzácní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Albinotická forma, která je specifická bílou barvou srsti a červenýma očima, je známá i u volně žijících klokanů. Na rozdíl od albínů jiných živočišných druhů totiž s sebou takoví jedinci nenesou žádné genetické vady či deformace, takže jsou plně životaschopní.

Kozlík holandský

Koza holandská. Zoo Tábor.Koza holandská. Zoo Tábor.Zdroj: Zoo Tábor

Je prvním letošním mládětem táborské zoo. „Porod proběhl naprosto bez problémů a kozlíci se hned vydali na průzkum okolí. Šest měsíců sáli mléko a po dvou měsících navíc začli přijímat pevnou stravu,“ uvedl mluvčí zoo Filip Sušanka. Koza holandská je trpasličím plemenem kozy domácí. V rozporu se jménem nepochází z Nizozemí, ale z Afriky. V současnosti je rozšířená po celém světě. Živí se převážně trávou, senem, ovocem či zeleninou. Pro svůj malý vzrůst a klidnou povahu jsou nyní často chovány jako domácí mazlíček.

Zubr evropský

Zubr evropský. Zoo Tábor.Zubr evropský. Zoo Tábor.Zdroj: Zoo Tábor

Jedenácté mládě zubra evropského se podařilo odchovat táborské zoo. Narodilo se samici Usjaně a samci Poczekajovi. Úspěšně tak pokračuje klíčový záchovný program zoo, který pomáhá návratu těchto majestátních zvířat do rozhlehlých přírodních rezervací v Evropě. Zubr evropský je největší zvíře, které kdy žilo na našem území, pokud nepočítáme vyhynulého mamuta.

Sova pálená

Sovy pálené. Zoo Tábor.Sovy pálené. Zoo Tábor.Zdroj: Zoo Tábor

Pár sov pálených rozšířil zvířecí osazenstvo táborské zoologické zahrady na začátku jara. Zoo si slibovala, že bude tyto ve volné přírodě mizící sovy pravidelně odchovávat. Nikdo ale netušil, že se dvojice sov v novém domově zabydlí tak rychle, že první mláďata vyvedou už letos, a to hned čtyři. „Sovy pálené Leopold a Pálenka rozšířily naši kolekci sov teprve v polovině března a velice rychle se u nás zabydlely. Což dokládá i to, že se v jejich prostorné voliéře poměrně záhy objevila vejce. Ihned jsme jim vytvořili vhodné klidné podmínky, aby se odchov podařil. Hlavním posláním naší zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Proto jsme velmi rádi, že se pár těchto krásných a bohužel ve volné přírodě vymírajících sov tak rychle rozmnožil. Doufáme, že tomu tak bude i v budoucnu,“ říká ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Tamarín sedlový

Tamarín sedlový. Zoo Dvorec.Tamarín sedlový. Zoo Dvorec.Zdroj: Zoo Dvorec

V polovině března se v zoo Dvorec narodilo mládě tamarínů sedlových. Rodičovský pár nepatří mezi nejmladší, přesto se zadařilo. Jedináček není u těchto marmoset primátů běžný. Většinou dochází k porodům dvojčat, výjimečně i trojčat. Tamaríni sedloví jsou vysoce ohroženým druhem jihoamerických drápkatých opiček. Každé narozené mládě je velmi cenné pro zachování živočišného druhu. V Evropě jsou chováni pouze ve čtyřech zoologických zahradách. Ne ve všech se reprodukce daří.

Velbloud dvouhrbý

Velbloud dvouhrbý. Zoo DvorecVelbloud dvouhrbý. Zoo DvorecZdroj: Zoo Dvorec

Jedno mládě porodila v zoo Dvorec v březnu prvorodička Aisha. Porod zvládla bez pomoci ošetřovatelů. Jana Ambrožová ze zoo Dvorec uvedla, že velbloudím mláďatům někdy dlouho trvá, než se postaví na nohy. „S tím jsme museli trochu pomoci. Další problém bývá nezkušenost matky, slabá laktace nebo nervozita z potomka. Všechny tyto dost běžné komplikace se naší samici vyhnuly,“ řekla Ambrožová.

Watusi

Telátko Watusi. Zoo Dvorec.Telátko Watusi. Zoo Dvorec.Zdroj: Zoo Dvorec

Zkušená samice wahumského skotu watusi přivedla v březnu na svět v zoo Dvorec krásné zdravé telátko.

Lemur kata

Lemur kata. Zoo Dvorec.Lemur kata. Zoo Dvorec.Zdroj: Zoo Dvorec

Mládě lemura se narodilo v květnu v zoo Dvorec. Na svět přišla dvojčata, bohužel slabší z nich nepřežilo. Lemuři kata jakožto i další druhy lemurů jsou endemity ostrova Madagaskar. Jejich domovem jsou lesy jižní části tohoto ostrova. Většina lemurů je aktivní v noci, lemuři kata jsou ale aktivní výhradně přes den. Jsou to skupinová zvířata. Stravují se plody, listy, květy, nektarem a hmyzem.

Pakůň žíhaný

Pakůň žíhaný. Zoo Dvorec.Pakůň žíhaný. Zoo Dvorec.Zdroj: Zoo Dvorec

Na sklonku léta přivítali v zoo Dvorec mládě pakoně žíhaného. Jedná se o třetí zdravé mládě tady narozené. Matka mláděte po týdnu na poporodní komplikace zahynula. Jana Ambrožová ze zoo Dvorec uvedla, že malá samička si za náhradní matku vybrala ošetřovatele. Pakoně žíhané modré často v zoo neuvidíte. V ČR je chová pouze zoo Dvorec a Safari park ve Dvoře Králové.

Kaloň plavý

Kaloň plavý. Zoo Dvorec.Kaloň plavý. Zoo Dvorec.Zdroj: Zoo Dvorec

Během prosincové sněhové kalamity se narodilo v zoo Dvorec mládě kaloně plavého. Matka ho měla pečlivě ukryté pod křídlem a zahřívala ho. „V té době nešel elektrický proud, a tak vše probíhalo s baterkami a přenosnými svítidly. Kaloň plavý je téměř ohrožený druh.

Pavián babuin

Pavián babuin. Zoo Dvorec.Pavián babuin. Zoo Dvorec.Zdroj: Zoo Dvorec

Po delší odmlce se ve skupině paviánů babuinů narodila v červenci zdravá samička. Od roku 2009 se v zoo Dvorec z původní smíšené skupiny složené ze samců a samic postupně vytvořila plnohodnotná rodina.

Dikobraz obecný

Dikobraz obecný. Zoo DvorecDikobraz obecný. Zoo DvorecZdroj: Zoo Dvorec

Samička a sameček jsou květnovými mláďaty u dikobrazů v zoo Dvorec. „Sameček již skupinu opustil, samičce nový domov hledáme,“ řekla Jana Ambrožová ze zoo Dvorec.

Serval stepní

Serval stepní. Zoo DvorecServal stepní. Zoo DvorecZdroj: Zoo Dvorec

Dvě mláďata se v zoo Dvorec narodila v květnu. Pár zde chovají od roku 2022.

Tamarín pinčí

Tamarín pinčí. Zoo Dvorec.Tamarín pinčí. Zoo Dvorec.Zdroj: Zoo Dvorec

V červnu se v zoo Dvorec narodila dvě mláďata. Pohlaví u těchto malých drápkatých opiček lze bezpečně rozpoznat až ve stáří několika měsíců. V rodině o ně pečují všichni členi od sourozenců až po rodiče. Střídavě je vozí na zádech. Skupinu mohou opustit až sami odnosí mladší jedince. Jde o sociální chování, které je důležité pro další vývoj zdravé a soběstačné generace.