Po řidičích jsou totiž zemědělci druzí v pomyslném žebříčku těch, kteří mají na svědomí úhyn zvěře. Letos se ale nečekaným spojencem mláďat stalo počasí.

“Sklizeň pícnin je nejnebezpečnějším obdobím pro spárkatou zvěř. Jarní práce na polích jsou celkově z našeho pohledu tragédie. Mezi noži končí hlavně mláďata,“ řekl včera k dlouhodobému problému Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

“Pro zemědělce by mělo být samozřejmostí, že oznámí myslivcům termíny sklizně,“ dodává Šilha. Myslivci tak mohou podle Šilhy udělat potřebná opatření, tedy zajistí vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa a nalezená srnčata přemístí v chomáči trávy do bezpečí.


„Do trávy kladou svá mláďata srny a zajíci. Hnízdí zde bažanti, koroptve a mnoho jiných ptáků,“ vypočetl Šilha, kdo všechno najde v trávě v jarních měsících postupně úkryt.


Ze zákona mají mít zemědělci stroje vybavené tak zvanými plašiči, ale aktivní mají být podle Šilhy i myslivci. „Pokud nejsou upozorněni na termín sklizně, mohou aktivně spolupracovat s uživateli pozemků a nemusí jenom čekat,“ připomněl Šilha.


„Je to otázka, kterou se zabýváme celá léta,“ zdůraznil včera Zdeněk Houška, předseda Zemědělského družstva Jankov, jehož pozemky se z velké části táhnou podél Chráněné krajinné oblasti Blanský les.


„Mechanizace dnes má velkou pojezdovou rychlost a šíři záběru. Při šesti metrech záběru nemá zvěř šanci,“ konstatuje Houška, který je sám myslivcem.
Družstvo informuje předem jednotlivá sdružení a myslivci mohou den předtím nebo ráno před sečením, pokud je to v jejich možnostech, projít pole.
Plašení různými majáky nebo podobnými přístroji není tak účinné, protože zvěř si podle Houšky na takové opatření za dvě tři hodiny zvykne a pak už ze sečeného porostu neodchází.


Ne vždy je ale spolupráce myslivců a zemědělců ideální. „Je to případ od případu. Někde je to úplně perfektní. Hlavně tam, kde jsou myslivci ve vedení podniku nebo je tam zaměstnán někdo ze členů sdružení,“ zmínil jednatel Okresního mysliveckého spolku Č. Budějovice Pavel Pletka. „Někde je nezájem a při senoseči na to kašlou,“ doplnil Pletka na adresu některých zemědělců. Podle Pletky se může v rámci okresu jednat možná až o jednu třetinu zemědělských subjektů.


Na druhou stranu ani myslivci prý z různých důvodů nevyužívají všechny možnosti k vyplašení zvěře. „Máme u nás tři myslivecké společnosti. Jednáme s nimi se všemi. Každá k tomu přistupuje různě,“ vyjádřil se předseda borovanského družstva Jindřich Kořínek.


„Pokud se to prochodí, je to znát,“ zdůrazňuje přínos možné spolupráce Pletka. „Musí být i kvalitní psi, aby mláďata našli,“ říká jednatel myslivců. Na mládě je někdy třeba doslova „šlápnout“, jak dobře je ukryté.


A přitom se ho člověk nesmí sám dotknout, protože hrozí, že by ho matka nepřijala zpět. Proto myslivci přenášejí z polí mláďata v chomáči trávy. Laiky však od kontaktu se zvěří zrazují. „Přestože mohou mláďata vypadat jako opuštěná, ve většině případů tomu tak není. Nemohou jen následovat matku v prvních dnech života,“ připomíná Jiří Šilha.


Nakonec největším spojencem mláďat, vedle ochoty lidí pomoci, letos zřejmě bude počasí. „Letošní rok je mimořádný. Je sucho a sečené porosty jsou řídké. Sklizeň se prodloužila o týden až deset dnů. Matky lépe mláďata z porostu odvedou,“ říká Zdeněk Houška. Podle Houšky tak má letos zvěř v lukách proti jiným rokům obrovskou šanci.