A nedávno dosáhl velkého úspěchu: z mezinárodní olympiády v anglické Cambridge si přivezl bronzovou medaili. Obstál v konkurenci 250 soutěžících ze 66 zemí. Student Gymnázia Jírovcova skončil třetí v celostátním kole a na ostrovy se probojoval přes další dvě soustředění, kde se dostal mezi 16 adepty mezi čtyři finalisty. Ti pak odjeli reprezentovat Česko.
V Anglii byl poprvé a Cambridge ho zaujala. „Líbí se mi anglická architektura, to staré město bylo úžasné, o dost lepší než Londýn. Navíc jsme bydleli na koleji z roku 1546, která zvenku vypadala trochu jako z Harryho Pottera,“ popisuje Pavel Švec.
Praktická část i teoretický test trvaly shodně pět hodin. Obtížnost ho nepřekvapila, i když ne na všechno znal odpovědi. „Je problém udržet tak dlouho soustředěnost. A na konci, když člověk vstane, nemá ani energii chodit. Nelze to stihnout celé,“ vysvětluje student.
I proto si příliš šancí nedával, byť o medaili snil. Myslel si, že ostatní zvládnou úlohy o dost lépe. Když se dozvěděl, že má bronz, byl šťastný. „Úspěch jsem si už nechal z mysli skoro odplout, pak jsem byl opravdu rád,“ říká. Závěrečná ceremonie se odehrála v jedné z nejhonosnějších kaplí v Cambridge. Party, kterou si užil, měli ve stanu na anglickém trávníku.
Devítidenní pobyt v Anglii hodnotí jako příjemnou dovolenou. Navštívil památky, s leckým se seznámil. Jen kuchyně ho neoslovila, byť jídla vypadala krásně. A prožil si drama při návratu domů. „Nestihli jsme odlet a museli přespat na letišti. Byla to bezesná noc,“ vzpomíná mladík, který příští rok odmaturuje.
K chemii má dlouholetý vztah. Už na základní škole se zajímal o přírodovědu, v sekundě na gymnáziu ho pak oslovily nebezpečné experimenty a ohnivé show, které jim předváděl mladý učitel. „Hrozně mě to bavilo a chtěl jsem tomu rozumět. Tak jsem se začal učit chemii i sám a hned napoprvé vyhrál okresní kolo olympiády. To mě ještě víc namotivovalo,“ líčí. K dalším úspěchům patří bronz a stříbro ze soutěží v Německu a na Kypru.
Chemie se mu líbí, protože může vymyslet prospěšný lék či technologii. Kromě toho je to tvůrčí práce, a když je člověk schopný, i dobře placená. O tom, že on talent má, svědčí i to, že už nyní pracuje na Ústavu organické chemie a biochemie v Praze.
Přesto má několik nechemických koníčků. Jedenáctým rokem hraje tenis, teď k němu přidal ještě elektrickou kytaru. „Rád čtu, zbožňuju Terryho Pratchetta. Znám pár lidí, kteří se zajímají jen o vědu, a s těmi se většinou nedá rozumně mluvit o ničem jiném. Tak bych nerad dopadl,“ doplňuje. Přítelkyni má ovšem z oboru. Věnuje se biologii. „Byla by to nuda, kdybychom byli oba chemici,“ usmívá se.
