Do soutěže se hlásil Lukáš Boček už loni, ale neumístil se. Poslal samostatný příběh již z hotové knihy, kterou by rád vydal. Letos téma znělo Poslední uzel. „Přemýšlel jsem, co s tím, a napadl mě příběh, kde bude hrát roli oprátka,“ prozrazuje Lukáš Boček. Vítěznou povídku o třiceti stranách psal měsíc. Inspirací mu bylo školní prostředí, které dobře zná. Sám učí český a anglický jazyk na Gymnáziu Česká v Českých Budějovicích. Hlavní hrdinkou je učitelka češtiny, která naváže vztah se studentem.

Vítěznou povídku Lukáše Bočka si můžete přečíst ve sborníku Poslední uzel. Na pultech bude titul k dostání od 14. listopadu.

Psát byl pro absolventa bohemistiky sen. Dostal se k němu až relativně v poslední době. Pět let chystal svou první knihu, pro níž hledá nakladatelství. Druhý titul, který má již hotový, napsal o jarní koronavirové krizi. „Psal jsem celou koronu klidně i deset hodin denně,“ říká Lukáš Boček, který je členem skupiny Odstartujte svoji knihu. Má rád postavy z nefunkčních rodin, odhalování rodinných tajemství, téma sexuálního násilí a psychologii postav.

Mladý autor má již zkušenost i s publicistikou, a to s hudebními recenzemi. „I díky tomu umím pracovat se slovní zásobou,“ myslí si.

Lukáš Boček vede na gymnáziu, kde učí, školní časopis, s nímž pravidelně vyhrává celorepublikové soutěže. Dvakrát si magazín vybojoval prvenství. „V něm se realizuji, snažím se studentům pomáhat a vést je, aby to mělo úroveň,“ usmívá se učitel. Má rád chrty a literaturu. „Co píšu, čtu ale mnohem méně,“ přiznává. Jeho oblíbenci jsou Ernst Hemingway, Franz Kafka či Haruki Murakami.

Má jako oni nějaký tvůrčí rituál? „Možná jen to, že se snažím pracovat denně,“ odpovídá a na závěr přibližuje: „I kdybych nenapsal novou řádku, bud pracovat na revizích. Takhle to tři roky dodržuji. Musím psát každý den. Pravidelnost je základ.“