Nynější cena mléka je rekordní. Zemědělci ji ale dosáhli jen pod hrozbou, že vypoví Madetě dodávky. Ty činí více než 650 tisíc litrů mléka denně.
Do jednání, která následovala, vstoupilo i ministerstvo zemědělství. „Hned po výpovědi Madetě se roztočil celý kolotoč. S ministrem jsem jednal hned den potom,“ uvedl pro Deník šéf mlékařského družstva Jih Zdeněk Houška. Ceny potravin v posledních týdnech podle Houšky ministerstvo zemědělství i vláda sledují.


„Ministr se dotázal, jak vidíme vývoj mlékařiny,“ popsal jednání Houška. Mlékaři chtěli za říjen 9,80 koruny za litr a argumentovali tím, že je to rozumné navýšení, odpovídající cenové situaci na trhu. Za patronátu ministra Gandaloviče posléze došlo k dohodě s Madetou.


Budoucí vývoj zřejmě přinese další zvýšení ceny za litr mléka. „Po dvacátém listopadu budeme znát i čísla z republiky,“ zmínil Houška jeden z faktorů, který bude mít na jednání s Madetou dopad. Cenu syrového mléka v jižních Čechách ovlivňují nejen ostatní čeští výrobci, ale i Německo, kam mlékaři z družstva Jih dodávají zhruba třetinu produkce.


Za říjen tam inkasovali 11,15 koruny za litr mléka, ale Houška řekl, že chápe, že tuto cenu nemůže český spotřebitel akceptovat.

Máslo ještě výš?

Vyšší výkupní ceny mléka však označuje například Madeta za hlavní důvod zvyšování cen mléčných výrobků. Generální ředitel Madety Milan Teplý varoval, že máslo bude v lednu stát přes 51 korun na bráně firmy. Na pultech obchodů by tedy vyšlo ještě dráž.


Na první pohled by bylo možné na zvýšenou poptávku po mléce zareagovat zvýšením výroby, ale to naráží na několik obtíží. Především je chov mléčného skotu dlouhodobá záležitost. Jeho stavy sice ve srovnání s 90. roky minulého století značně poklesly, ale v posledních letech se celkem ustálily. A jejich zvýšení ze dne na den nepřichází v úvahu.


Produkci ovlivňuje i regulace, která přišla se vstupem do Evropské unie v podobě výrobních kvót. „Je velmi obtížné předpovídat vývoj. Unie je složitý mechanismus. Při současných vysokých cenách másla a některých výrobků jsou ale kvóty na mléko neodůvodněné,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. Evropská komise zvažuje podle agrárníků navýšení kvót o 0,5 až jedno procento, ale to by zřejmě ceny příliš neovlivnilo. České kvóty jsou podle Houšky v září v podstatě vyrovnané, protože jsou naplněné z 99,5 procenta.

Vstupy rostou

Při diskusích o cenách však zemědělci poukazují na to, že celý obor se delší dobu pohybuje na hranici ekonomické životaschopnosti. Rostlinnou i živočišnou výrobu v podnicích drží nad vodou jen několik komodit, mezi které patří právě mléko.


„Stoupají náklady. Mzdové i energie. Nafta se zvedne o dvě, tři koruny ročně. Hnojivo předkupuji za cenu minulého roku plus deset, dvanáct procent,“ komentuje každodenní realitu předseda zemědělského družstva v Borovanech František Kořínek.


V Borovanech vedle rostlinné výroby chovají i 650 mléčných krav a cena mléka podle Kořínka prodělala v posledních letech takové výkyvy, že nynější zvýšení jen odpovídá propadům z minulých let. Ceny vstupů totiž zemědělcům nikdy neklesly, ale s tlakem na snížení výkupních cen produkce se zejména v posledních letech potýkají neustále.


Ohledně budoucí ceny včera Houška zmínil, že mlékařské družstvo bude v listopadu chtít přes 10 korun za litr.