Úřady práce nabízely veřejnou službu dlouhodobě nezaměstnaným lidem. Ti už většinou ani neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Kdo ale veřejnou službu odmítl, byl vyřazen se seznamu uchazečů o práci a musel si například sám začít platit zdravotní a sociální pojištění.
Právě to se stalo panu Janovi před několika měsíci. Teď ale ústavní soud rozhodl, že nezaměstnané nikdo nesmí k veřejné službě nutit a že za její odmítnutí nelze nikoho sankcionovat. „Hned jsem napsal řediteli úřadu práce, co bude dál. Zatím čekám na odpověď," říká Jan, který bude určitě chtít zařadit zpět do seznamu uchazečů o práci. Bude také chtít, aby mu úřad práce zpětně uhradil pojištění.

Odpověď ale zřejmě hned tak nedostane. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová se totiž nechala slyšet, že než vyjde rozhodnutí ústavního soudu ve sbírce zákonů, tak se bude postupovat podle současného zákona… Zároveň ale úřady práce už dostaly z ministerstva pokyn, aby veřejnou službu ukládaly jen po dohodě a souhlasu nezaměstnaných.

Těm, kteří z různých důvodů veřejnou službu odmítli, se nelíbilo třeba to, že měli pracovat mimo svou profesi nebo za nejasných podmínek a třeba i dojíždět. Přitom by pracovali zadarmo. „Tohle vymysleli novodobí otrokáři! Zadarmo pracují odsouzení, kteří to mají jako formu alternativního trestu," říká Jan.

Veřejnou službu čekají změny

Se zadostiučiněním přijal pan Jan z Českých Budějovic rozhodnutí ústavního soudu o tom, že veřejná služba musí být zcela na vůli nezaměstnaného. „Mají mi pomoct najít pořádnou práci, a ne službu zadarmo. To není politika aktivní zaměstnanosti," říká středoškolák, který celý život pracoval v různých podnicích jako zámečník, konstruktér
a technik. Poukazuje přitom třeba na peníze, které se nedávno vynaložily na splavnění Vltavy, ale stát nemá na vytvoření pracovních míst pro nezaměstnané.

Počkají si

Na základě rozhodnutí ústavního soudu se zřejmě bude muset změnit celý systém veřejné služby, ale jak, to chce ministerstvo práce a sociálních věcí říci, až dostane do rukou písemné vyjádření soudu. Podle ministryně Ludmily Müllerové ale bude snaha nějakým způsobem veřejnou službu zachovat.

Úřad práce ji navrhoval dlouhodobě nezaměstnaným. „Je to dobrovolnická činnost uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než dva měsíce a místo toho, aby byli rok, dva doma bez práce, jsou prospěšní společnosti a jsou mezi lidmi," vysvětlil ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota filozofii veřejné služby. Práci ale vykonává nezaměstnaný bez odměny, což je podle některých názorů, třeba lidí z odborů, ještě horší, než kdyby dotyčný pracovat nemusel. Ztráta motivace k tomu, aby dotyční nalezli práci, pak prý může být úplná.

Na druhou stranu jsou nezaměstnaní, kteří veřejnou službu vítají. Podle Loukoty se také může stát i jakousi přestupní stanicí k trvalému zaměstnání. Na Českobudějovicku využívalo nezaměstnané v rámci veřejné služby 
31 subjektů, většinou obcí. 
V okrese České Budějovice bylo na veřejnou službu od začátku roku do 31. října zařazeno celkem 280 uchazečů o zaměstnání.

Podle zástupce ředitele českobudějovického úřadu práce Vladimíra Brablece se vybíralo podle délky doby evidence na úřadu práce, klienti, kteří byli v evidenci tři, dva nebo jeden rok, případně uchazeči s vlastním zájmem. Zhruba 8% z klientů úřadu práce, kteří byli zařazeni na veřejnou službu, bylo ale vyřazeno z evidence, protože odmítli veřejnou službu nastoupit nebo nesplnili podmínky služby.

Odpíračům veřejné služby dal ale teď za pravdu ústavní soud. A také se na internetu objevila výzva, aby nezaměstnaní podali trestní oznámení, pokud by byli proti své vůli 
k veřejné službě nuceni nebo byli kvůli jejímu nenastoupení vyřazeni z evidence úřadů práce. ⋌