„Je to problém. Jsou případy, že střelený kus má v paroží namotané chemlonové provázky. Běžné to není, ale stane se to,“ potvrdil včera Pavel Pletka z Okresního mysliveckého spolku České Budějovice pro Deník. S těmito obtížemi se potýkají myslivci zejména v zimě a na jaře, když není zelená pastva.

Zvěř se k balíkům sena nebo slámy, které zůstávají po sklizni na polích, vydává hlavně kvůli snaze najít něco k jídlu. Shnilá sláma je ale pro zvěř spíše nebezpečím než ulehčením v hledání potravy. Další důvod, proč se zvěř dostane do kontaktu s balíky, je to, že si samci chtějí označkovat teritorium. Jejich úsilí ale může skončit neštěstím, když si odnesou na paroží neobvyklou ozdobu a kvůli ní se jich zbytek stáda bojí.

V krajním případě může taková situace skončit až nuceným odstřelem postiženého kusu. Další kusy uhynou, když se zachytí za větve a nemohou se vysvobodit. I myslivci ale zdůrazňují, že se jedná o jednotlivé kusy a že více ztrát napočítají každý rok například ze srážek zvěře s automobily.
Podle myslivců však pozapomenutých a hnijících balíků rok od roku v přírodě přibývá, například na hůře přístupných místech.

„Sám jsem myslivec a v přírodě jsem takhle postiženou zvěř viděl, ale i s namotanými dráty z oplocenky,“ uvedl k problému Zdeněk Houška, předseda jankovského zemědělského družstva. Balíky však podle Houšky vždy někdo musel v přírodě „zapomenout“. Ideální by podle jankovského předsedy bylo, kdyby všechny balíky byly skladované poblíž vsi, kam se zvěř tolik nedostane. Ponechání balíků volně na poli může způsobit problémy i zemědělcům, když zvěř poškodí nepromokavou fólii. „Poškodí se vnitřek a je nezkrmitelný,“ konstatoval Houška.

Žádný předpis však v současnosti nepřikazuje zemědělcům všechny balíky z polí odklízet hned na podzim, nejsou určena ani místa, kde by se měla sláma skladovat. „Všechno záleží na lidech. Jde o člověka, který s tím manipuluje,“ zdůraznil k problému Houška.