Logo Deník na návštěvě.Zdroj: Deník

A tradici už částečně přebírá další generace. Obě dcery zakladatelů, Jana Hirschová a Ludmila Konečná pracují ve firmě společně s rodiči.

A Jana Hirschová studovala i na stejné škole jako maminka. „Mám Střední průmyslovou školu technologie masa v Praze. Byla tehdy jediná v republice, dnes už možná ani neexistuje,“ říká Jana Hirschová a s Ludmilou Blažkovou dávají dokonce dohromady jména několika učitelů, které zažily obě. "Soph, Pastyřík, byli tam ještě staří bardi, na biologii, dějepis," jmenují Ludmila Blažková a Jana Hirschová. Jan Blažek je vyučený řezník uzenář, učil se v Táboře. S manželkou pocházejí oba z Českokrumlovska.

K menším památkám Borku patří památník padlým z 1. světové války, který byl postaven hned u hlavní silnice, kudy donedávna vedl tah na Prahu, než byl postaven úsek dálnice D3 od Ševětína k Úsilnému.
Obcí je Borek teprve krátce. Víte, kdy tady vyrostl první dům?

Podnik na Borku zažil různé časy, ale ukázal, že má pevné základy. „V 90. letech to šlo dobře, po roce 2000 také,“ rekapituluje Jana Hirschová. Byl ovšem podle ní znát nový obchod otevřený při silnici do Budějovic a rodina čekala, co se zákazníky udělá otevření dálnice a přesměrování hlavního tahu na Prahu. „Měli jsme z toho trošku obavu, ale naopak, lidé se sem začali po čase vracet,“ chválí si sympatická řeznice. A od léta má tým i posilu v nové prodavačce. "Paní Alena je z Borku," naznačuje Jana Hirschová, že i posila je místní. Převzala část práce zakladatelky podniku.

Vloni na jaře bylo dokonce několik týdnů zavřeno. „Nebyla škola a školka, musely jsme se sestrou hlídat děti a rodiče by to sami nezvládli,“ připomíná další zkoušku Jana Hirschová. Ale zákazníci si na Borek znovu našli cestu.

Kvůli stavbě mostu mezi Českými Budějovicemi a Vrátem nad budoucí dálnicí D3 už vzniká objízdná komunikace vedle Rudolfovské ulice.
Silnici z Budějovic do Vráta nahradí smyčka, kvůli mostu na D3

Podle všeho kvůli poctivé řezničině. Někteří třeba začali přijíždět z Českých Budějovic, když tam skončila jiná rodinná firma na Palackého náměstí. „Přijedou si pro naši šunku, anglickou. Jelita nebo jitrnice jsou za dva dny vyprodané,“ vypočítává dcera zakladatelů podniku. A co má sama v oblibě? „Každý den si dávám sekanou, alespoň malý kousíček. Specialitou je naše anglická. Dáváme ji do formy, je nejen z boku. Tatínek zkoušel různé varianty, až ji začal dávat do formy,“ odkrývá zákulisí řemesla Jana Hirschová. Lidé chtěli libovou anglickou, takže se na Borku skládá z více vrstev, libovějšího masa i tradičního boku. Na Borku také zpracovávají jen čerstvé maso od menších dodavatelů z regionu, jak říká Jana Hirschová, nestane, že by dělali z mraženého masa.

Na pultu je celý obvyklý sortiment. Od měkkých salámů, přes pečené výrobky, třeba sekanou, pak šunku a dále uzené výrobky až po speciality. K těm ještě patří obalovaná masa v dekorativním koření. Až se nechce věřit, že vše vzniká ve stavení, které koupil před lety otec zakladatelky firmy. Znamená to ovšem často začít brzy ráno, kdy první je v akci Ludmila Blažková, která vstává v pět hodin, jak je zvyklá dlouhé roky. "Já jsem byla 25 let jenom v krámu, horko, studeno, chladírny," vypočítává Ludmila Blažková a připojuje, že třeba na rukou už to bylo znát. Její práce se trochu proměnila, ale stále dělá různé přípravy nebo ráno přebírá zboží od dodavatelů. Kolem osmé nastupují dcery a další členové týmu. "Až rozvezeme děti do škol," říká Jana Hirschová. A pozdě večer třeba ještě Jan Blažek vaří šunku. Výjimkou nejsou ani směny v sobotu či neděli.