V celkem šesti pískovnách Jihočeského kraje dokončili minulý týden ekologové úpravy stěn. Připravili tak nová místa, kde se mohou uhnízdit břehule říční. Tento vzácný pták, nejmenší z čeledi vlaštovkovitých u nás, je totiž již závislý na lidské pomoci.

„Původními hnízdišti břehulí byly kolmé stěny neregulovaných vodních toků, které každoročně strhávaly jarní povodně. Břehule si do nich vyhrabávaly nory. Většina řek je však již regulovaná, takže břehule o svoje původní hnízdiště téměř zcela přišly,“ vysvětlil Jiří Řehounek z ekologoického sdružení Calla.

Břehule si proto začaly vyhrabávat svoje nory ve stěnách pískoven a dalších těžebních prostorů. Tyto stěny je však nutné pravidelně strhávat, jinak v nich hrozí tvrdnutí materiálu a namnožení parazitů.

Návrat na hnízdiště

Právě takové úpravy hnízdních stěn dokončila Calla i na dvou pískovnách na Českobudějovicku. Jedná se o pískovny u Třebče a Slavošovic.

Nejvhodnější jsou pískovny, kde už v minulosti břehule hnízdily, což je případ obou těchto lokalit,“ popsal Řehounek, jak ekologové vybírají, které stěny pro vzácné ptáky upraví. Důležité také je, zda se příliš nezměnily podmínky v pískovně. Břehulím například nevyhovují dřeviny před stěnou. Pokud tedy pískovna příliš zaroste, není již pro obnovu hnízdiště vhodná.

Kromě zmiňovaných pískoven na Budějovicku vytipovali ekologové k úpravám ještě pískovny u Lžína a Borkovic na Táborsku a u Jindřichova Hradce a Záblatí na Jindřichohradecku.

Do vybraných pískoven poté zamíří bagr. „Ten tu pracuje většinou dva dny,“ doplnil Petr Hesoun, který se ochranou břehulí také zabývá.

Vybagrováním stěn to ale pro ekology nekončí. „Pak ještě zjišťujeme, jak se jim tam líbilo, to znamená, že se jdeme podívat, jestli se tam opravdu uhnízdily. Kromě toho někdy chodíme do pískoven i uklízet a samozřejmě pravidelně sledujeme výskyt břehulí v jižních Čechách,“ řekl Hesoun.

Lidé se mohou podle Řehounka na ochraně břehulí podílet především tím, že nebudou ničit jejich hnízdiště. „Bohužel se setkáváme i s případy, kdy kolonii břehulí poškodil člověk úmyslně. Pokud se někdo s takovým ničením setká, může případ nahlásit na na Českou inspekci životního prostředí nebo na policii,“ dodal.

V loňském roce ekologové výskyt břehulí podrobně zmapovali. Jejich nory byly nalezeny na 31 místech Jihočeského kraje. Za posledních deset let došlo ke snížení počtu hnízdišť o 55 procent. Průměrná kolonie břehulí čítá 102 nor. „Odhadujeme, že zde sídlí na 2070 párů, přitom před deseti lety jich bylo téměř pět tisíc,“ uvedl Řehounek.

Co se týče budoucnosti břehulí, není příliš optimistický ani Petr Hesoun. „Míst, kde hnízdí, dlouhodobě ubývá. Brzy už asi budou závislé zcela na nás,“ uzavřel.

Přílet břehulí na hnízdiště očekávají ekologové na přelomu dubna a května.

Břehule říční
Jediný druh břehulí, pěvců z čeledi vlaštovkovitých, který hnízdí v České republice. Na délku měří 12 cm, shora je celá hnědá. Ocas má krátký a mělčeji vykrojený než jiřička či vlaštovka, zobák nápadně krátký a široký. Obývá místa s vysokými hlinitými břehy nebo podobné stěny, například v pískovnách. V těchto stěnách vyhrabávají oba partneři hnízdní nory, které končí hnízdní komůrkou, vystlanou trávou a peřím.