Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na budějovické náměstí se možná vrátí stromy

České Budějovice – Nadšené ovace i významné ťukání na čelo vyvolává anketa na radničním facebooku. Vedení města se v ní obyvatel Budějovic ptá, co by řekli na nápad vysadit po obvodu šachovnicové dlažby na náměstí Přemysla Otakara II. stromy.

20.5.2014 16
SDÍLEJ:

Náměstí ve 20. letech 20. století – se starou dlažbou a tramvají 
poblíž Krajinské ulice.Foto: archiv Jana Schinka

„Stromy tu v minulosti rostly a myslím si, že sem patří. Přispěly by ke zvelebení náměstí, v létě by nebylo tolik rozpálené, spolu s dalšími lavičkami zpříjemní pobyt v centru," navrhuje primátor Juraj Thoma.

„Vzhledem k tomu, že nechceme rozebírat dlažbu ani  řešit listí padající do kašny, se kloníme k tomu, že by stromy nerostly jako dříve kolem kašny, ale v pásech mezi dlažbou a parkovacími místy," naznačuje.

Takto by vypadalo budějovické náměstí se stromy.

Taková představa se řadě obyvatel zamlouvá.  „Trocha zeleně tam neuškodí," přidává k souhlasné reakci Ondřej Pešek. Mezi příznivci zeleně na náměstí navíc často zaznívá také snaha omezit zároveň na náměstí provoz aut. „Máme sice nejkrásnější kruhový objezd na světě, ale já bych se bez něj obešla," míní Hana Doskočilová.

Mnozí jsou ale naopak rozhodně proti výsadbě stromů na náměstí. Argumentují především tím, že stromy zničí výhled. „Opravdu jsem dlouho neviděl hloupější nápad. Na to krásné podloubí a velké náměstí se už nikdy nepodíváte z větší dálky než od  stromu. Nemluvě o tom co udělá za čas s dlážděním kořenový systém a jak tam ty stromy budou trpět," namítá  například Michal Jelínek.

Na nejedno „ale" radnice narazí i podle architekta Mirka Vodáka. Ten doporučuje pečlivě zvážit řadu aspektů. „Stromy na náměstí být mohou, ale jakémukoliv takto výraznému zásahu do celkové kompozice by měla předcházet veřejná i odborná diskuse, ve které by si společnost vyříkala, co vlastně od nejvýznamnějšího veřejného prostoru ve městě očekává. To není jenom o stromech, ale o dopravě, o využití historických domů, o sociologických a ekonomických souvislostech a také prostorové kvalitě volného prostoru," upozorňuje.

„Mimochodem, Budějovice mají tři velká náměstí a ty dvě ostatní jsou v daleko horším stavu a prakticky neobyvatelná, přestože na nich stromy jsou. Kvalita veřejného prostoru má totiž mnohem více kritérií, než kvantitu zelených ploch," upozorňuje  Mirek Vodák.

Na základě obrázků, které radnice zveřejnila, by se podle něj rozhodovat nemělo. „To, co je na vizualizaci, není dobré řešení, protože nemá koncept. Pokud mají být na náměstí stromy, tak konkrétní projekt musí být záležitost architektonické soutěže," dodává.

Se stromy rytíř Hirzo nepočítalStromy na náměstí Přemysla Otakara II. by nebyly žádnou novinkou. V minulosti rostly nejméně ve dvou vegetacích kolem kašny.

Podle pohlednic byly malé, vyšší a někdy vyšší i malé podle toho, jak se vyměňovaly. Pravděpodobně se odstraňovaly, když začínaly dosahovat výšky sochy Samsona.

Stromy natrvalo zmizely 
v roce 1937, když se připravoval plán vydláždění náměstí podle projektu arch. Pavla Janáka. V roce 1938 se odstranila stará dlažba, tzv. kočičí hlavy, a začalo se dláždit keramickými dlaždičkami ze Šatova u Znojma. Původně měly dlaždičky sahat až těsně ke kašně, ale po diskusi se kolem kašny ponechala kočičí dlažba jako vzpomínka na původní povrch náměstí.

Vtip Janákovy dlažby je v tom, že je žulovými pásy rozdělena na čtverce, ve kterých jsou dlaždičky střídavě položeny příčně a podélně. Čtverce tak odrážejí střídavě světlo.

Na začátku roku 1939 výdlažba náměstí pokračovala. Když Němci 15. března 1939 okupovali město, nařídili, že se bude jezdit vpravo a údajně i to, aby se dláždění rychle dokončilo. Tím vznikla pověst, že náměstí vydláždili Němci, ale Němci snad jen výdlažbu o pár dnů urychlili. Kdyby nenastala okupace, dlažba na náměstí by byla dokončena asi do května 1939.

Stromy po vnějším okraji Janákova čtverce, nebo po obvodu jednoho pásu žulových kostek, by měly negativní dopad na viditelnost 
z jedné strany náměstí na druhou. Prostě  by nebylo na druhou stranu vidět. Nebyl by z chodníku vidět ani Samson.

Není to sice tak důležitý moment, ale náměstí bylo a je v podstatě rynk určený původně pro obchodní trhy včetně masných a chlebových krámů, žernov a pranýře. Může se říci, že lokátor města rytíř Hirzo a ve 20. století arch. Pavel Janák se stromy na náměstí nepočítali.
Jan Schinko, autor je znalec místní historie, spolupracovník redakce

Autor: Hana Svítilová

20.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:
Dopravní značky. Ilustrační foto.
3

Borek zůstal i po otevření dálnice v dopravní pasti

Ilustrační foto

Napadl dva muže, jednoho zranil

Loď neuplavala. Ukradli ji

Neznašov - Že jsou lidé velmi nenechaví, dokládá i případ zmizelé lodě.

Vyšší Brod zažil léto, ve středu rozhodnou o teplotě mlhy

Jižní Čechy - Úterý na Hedviku (Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá) opět přepisovalo teplotní rekordy.

V Litvínovicích bude Dýňobraní

Litvínovice - Děti i dospělí se v sobotu 21. října od devíti budou chlubit svými výtvory z dýní.

Organizování dopravy JHMD převzala železniční správa

Jindřichův Hradec – Dva miliony korun ročně. Taková je částka, kterou společnost Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) začne ročně platit Správě železniční dopravní cesty (SŽDC).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení