VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na budějovickém nádraží káral Masaryka železničář

České Budějovice - „To kalné ráno si pamatuj, mé dítě.“ Opakující se motiv smuteční básně Jaroslava Seiferta nám dodnes připomíná 14. září 1937. Toho dne v ranních zemřel v Lánech po dlouhé těžké nemoci Tomáš Garrigue Masaryk. Tento muž byl, bez nadsázky řečeno, rozhodujícím strůjcem činu, který přinesl Čechům, Slovákům a dalším národům 28. října 1918 samostatnost.

14.9.2017
SDÍLEJ:

Uvítání T. G. Masaryka v Českých Budějovicích dne 20. prosince 1918.Foto: Archiv Pavla Mörtla

Nyní, kdy si připomínáme 80. výročí skonu tohoto velkého myslitele, humanisty, politika a prvního československého prezidenta, se sluší připomenout, jaké otisky zanechala tato výjimečná osobnost v Českých Budějovicích a jižních Čechách. Byly o právě České Budějovice, přes které Masaryk s dcerou Olgou odjížděl v prosinci 1914 vlakem do exilu, na jehož konci byl triumfální návrat. Po čtyřleté, mimořádně usilovné práci mezi evropskými spojenci a USA během 1. světové války dosáhl Masaryk se svými spolupracovníky konkrétního cíle - vytvoření suverénního demokratického státu - Republiky československé.

V pátek 20. prosince 1918, za sychravého počasí, přijel po třinácté hodině do železniční stanice Horní Dvořiště zvláštní vlak, jímž se do vlasti vracel Masaryk, již jako nedávno zvolený prezident (pozn. autora: zvolen v Praze 14.11.1918 „revolučně oprávněným sborem „ 222 zemských a říšských poslanců v nepřítomnosti). Takřka měsíční cesta domů z USA (lodí Carmania) přes Paříž, italskou Padovu a Rakousko byla završena prvními kroky na československém území a to na nástupišti hornodvořišťského nádraží. Provinční stanice, ozdobená slavobránou, byla plná politiků, vojáků, českých železničářů. Za zvuků hymny (hrála hudba 29.pěšího pluku) a provolávání slávy vítali prezidenta vládní představitelé z Prahy. Prvním vítajícím byl sekční šéf plzeňského drážního ředitelství dr.Kepka, následoval kaplický okresní hejtman dr. B.Kaskeline, patřičné hlášení podal major Hajšman, vojenský velitel H. Dvořiště. Hlavní uvítací řeč měl ministr železnic dr. Isidor Zahradník – muž, který rozhodným způsobem zařídil v říjnu rozeslání telegramu o vyhlášení samostatnosti všem železničním stanicím v Čechách a na Moravě. V delegaci byli rovněž představitelé ústředí Sokola, zástupci francouzských a italských legií a další osoby. Přítomen byl rovněž Masarykův syn Jan, který otce a sestru Olgu přivítal chlebem a solí. Masarykovo poděkování, spojené s přehlédnutím čestné roty 39. pluku italských legionářů ukončilo ceremonii.

Snímek zachycuje uvítání prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka před českobudějovickou radnicí v roce 1924.Snímek zachycuje uvítání prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka před českobudějovickou radnicí v roce 1924.Autor: Státní okresní archiv České Budějovice

Poté pokračoval zvláštní vlak o 17 vagonech přes stanice Certlov, Kaplice Nádraží a Velešín do Českých Budějovic. Pro zajímavost ještě dodejme, že lokomotivu vlaku řídil, spolu se strojvůdcem, vysoký železniční úředník dr. Bašta. Až k Velešínu stály podél trati hlídky ve zbrani, složené ze sokolské stráže a italských legionářů. Bylo to nutné bezpečnostní opatření, neboť ještě počátkem prosince jednotky německého dobrovolnického „Volkswehru“ kladly na Kaplicku vojenský odpor a odmítaly připojení k nové republice. Teprve 5. prosince byl v Horním Dvořišti podepsán protokol, v němž se němečtí separatisté zavázali důstojníkům českobudějovického 1. čs. pěšího pluku, že nebudou dále podnikat proti státu žádné ozbrojené kroky.

České Budějovice se na prezidentův příjezd náležitě připravovaly několik dní. Vždyť byly místem, kde měla hlava státu poprvé oficiálně promluvit. Jak vše probíhalo si můžeme připomenout díky F. M. Čapkovi, který vše zaznamenal ve své vpomínkové knize Státní převrat v Českých Budějovicích: „Kolem čtvrté hodiny odpolední, vjel za hřmění děl , sněhové bouřné prášenice a hlaholu zvonů do zdejšího nádraží vlak s Masarykem…“. Zástupci města, členové městské správní rady prof. Zdráhal a O. Svoboda prezidenta uvítali a následoval Masarykův průjezd v kočáře s trojspřežím běloušů zaplněnými ulicemi na náměstí Svobody k radnici. Bylo to skoro za tmy, když ho v branách radnice vítali budějovický biskup Hůlka a předseda správní komise dr. A. Zátka. Shromáždění v budově radnice se neslo v duchu díkůvzdání Masarykovi, který po skončení oficialit odejel zpět na nádraží, aby přenocoval v salónním voze. Odmítl při tom nabídku, že ho bude u vagónu střežit zvláštní budějovická sokolská hlídka. Ráno druhého dne, podle slov F. M. Čapka „… vystoupil p. prezident z vozu, aby se trochu osvěžil na vzduchu. I přišel prý k němu jistý železničář, čistící okolí a přísně děl: „Vašnosti, nešpacírujou se mi tu pořád po tom tepichu, já to nebudu dvakrát uklízet, to je tepich pro pana prezidenta!“
Masarykův odjezd do Prahy v sobotu 21. prosince se poněkud opozdil a v Praze už byl netrpělivě očekáván. Prezident si přál zastavit ještě v Táboře, jehož husitskou tradici velmi ctil. Z této zastávky také pochází známý snímek táborského fotografa J. Šechtla, jenž bývá často mylně označován jako prezidentův příjezd do Horního Dvořiště.

T. G. Masaryk navštívil České Budějovice ještě jednou a to v roce 1924. Stalo se tak u příležitosti oslav 10. výročí vzniku Pěšího pluku 1 Mistra Jana Husi. S jeho příslušníky se prezident setkal už v roce 1917, kdy pobýval v Rusku a kdy, mimo jiné, osobně děkoval legionářům za jejich úspěšné vystoupení v bitvě u ukrajinského městečka Zborov. Do města přijel 7. června osobním automobilem od Písku. Na hranicích okresu v Pištíně byla postavena slavobrána a na hlavu státu tam trpělivě řadu hodin čekaly stovky občanů blatských obcí. Podrobně můžeme číst o události v dochované pištínské obecní kronice. V Českých Budějovicích Masaryka, ministra obrany F. Udržala a generalitu armády vítal starosta města B. Král a další osobnosti. Přehlídka jednotek pluku na náměstí byla naprostou samozřejmostí, stejně tak jako návštěva představení Smetanovy opery Tajemství v Jihočeském národním divadle. Oslavy výročí byly spojeny druhý den s ukázkami vojenských cvičení na právě dokončeném sokolském stadionu a celé dění zanechalo v účastnících hluboké dojmy. Město na prezidenta nezapomnělo ani v roce 1934, kdy byl TGM počtvrté zvolen prezidentem. Náměstí Svobody tehdy bylo na jeho počest přejmenováno na Náměstí TGM. Pro úplnost dodejme, že prezident projížděl Budějovicemi ještě v roce 1921, když se 11. srpna vracel z delšího léčebného pobytu na italském ostrově Capri.

Pavel Mörtl

Autor: Redakce

14.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
První zasedání sněmovny po volbách.
1

Složení poslaneckého slibu bylo zavazující

Martin Heřman

Bravo! Motor vyhrál na ledě lídra a veze z Karlových bodů tři cenné body

Policie hledá svědky dvou dopravních nehod

České Budějovice - Byli jste svědky dopravních nehod v obci Munice, kde se bočně střetla dvě auta? Nebo v Českých Budějovicích na Husově ulici, kdy neznámý vjel do protisměru, narazil do jiného auta a odjel? Kontaktuje policii.

Agresivní muž napadl ostrahu

České Budějovice - Agresivní muž napadl v sobotu večer zaměstnance bezpečnostní agentury, který se snažil zjednat pořádek na autobusovém nádraží v horním patře obchodního centra Mercury.

Masakr v Horusicích na svědomí nemají, to ti ostatní, co uprchli

Tábor – Krajský soud začal hlavní líčení se dvěma obžalovanými ve věci přepadení a usmrcení v Horusicích.

Opilá a agresivní žena vyváděla v cizím domě

České Budějovice – V neděli už v půl třetí odpoledne měla žena 2,33 promile alkoholu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT