Mezi ně patří kamenný dvouobloukový most v Bošilci přes Bukovský potok, fara v Husově ulici na čp. 166 s pozdně barokním štítem Trhových Svinech a i puristická Bargerova vila na čp. 445 v Týně nad Vltavou.
O památkách
Bošilec, kamenný dvouobloukový most
close
info
Zdroj: NPÚ
zoom_in
Kamenný dvouobloukový most přes Bukovský potok v katastru obce Bošilec nedaleko Veselí nad Lužnicí se dostal na seznam kulturním památek v červenci 2020. Vznikl v polovině 18. století za vlády Marie Terezie, kdy se zde stavěla císařská silnice z Budějovic na Prahu. Dnes se tyto mosty často nahrazují moderními betonovými. „Snažíme se zachovat některé z těch nejhodnotnějších kamenných mostů. Slouží jako cenný doklad původně používaných stavebních a konstrukčních technologií, včetně použití ledolamů nebo stavění kamenů na sucho,“ upřesňuje Jana Štorková z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Trhové Sviny, fara čp. 166, Husova ulice
close
info
Zdroj: NPÚ
zoom_in
V severní části historického centra Trhových Svinů se nachází budova fary, která upoutá na první pohled mohutným pozdně barokním štítem. Její současná podoba pochází z konce 18. století a do dnešních dnů se dochovala takřka v nedotčeném stavu. Konstrukce v interiéru ovšem napovídají, že budova je ve svém jádru staršího založení. Pro památkáře je zajímavý nejen její bohatý stavební vývoj, ale oceňují i velké množství dochovaných historických materiálů, konstrukcí a řemeslných prvků. Fara je také svým umístěním významným dokladem postupného utváření urbanistické skladby města a její role je v rámci historického centra nezastupitelná. „Z přilehlých hospodářských budov se v původním stavu dochovaly pouze stáje klenuté plackovými klenbami,“ prozrazuje Jana Štorková a dodává, že i ty jsou součástí nové kulturní památky.
Týn nad Vltavou, Bargerova vila čp. 445
close
info
Zdroj: NPÚ
zoom_in
Do „lepší společnosti“ kulturních památek byla přizvána i puristická vila z Týna nad Vltavou. Na pozemku těsně nad svým mlýnem si ji nechal jako reprezentativní sídlo vystavět mlynář Ladislav Barger dle projektu Adolfa Beneše. Dokončena byla roku 1930. „Vila se dochovala ve velmi autentickém stavu, kromě původní fasády si ceníme i zachování moderního dispozičního řešení a interiérů,“ chválí stav vily Jana Štorková. Později vilu koupil Emil Radok z Kolodějů nad Lužnicí, spoluzakladatel multimediálního divadla Laterna magika a bratr režiséra Alfreda Radoka. V roce 1949 vilu odkoupil zvěrolékař Pípal, s jehož jménem mají místní vilu spojenou nejčastěji. Dodnes se jí zde říká „Vila u Pípalů“. Rodina Pípalů, jejichž potomci vlastní vilu dodnes, byla kulturně velmi aktivní. Ve vile a na její zahradě se konaly různé společenské akce, koncerty vážné hudby apod.
Zdroj: Národní památkový ústav
