Logo Deník na návštěvě.Zdroj: Deník

Do města před epidemií každoročně mířilo osm tisíc turistů jenom do muzeí. Nyní starosta prozrazuje novinku, že v Deštné bude ordinovat od jara zubní lékař.

Jak město Deštná pomohlo lidem v době epidemie koronaviru?
Deštná na Jindřichohradecku má i v lednu své kouzlo. Na snímku je starosta města David Šašek.Zdroj: Deník/ Jitka DavidováDávali jsme lidem výzvy do našeho zpravodaje, nebo jsme o změnách hlásili v rozhlase, dneska se v tom ale trochu ztrácíme. Jsem rád, že ministerstvo vydalo systém PES a pravidla nějaká máme. V Deštné jsme se snažili lidem nabídnout pomoc s nakupováním, dovozem obědů a podobně. Některé z těchto služeb pořád platí. Školní jídelna rozváží obědy i jinam, než jen po Deštné.

Souvisí s covidem i aktuální otázky, které nyní, jako starosta musíte řešit?
Řešíme naši základní a mateřskou školu, protože před Vánoci si učitelé i učitelky prošli virovým onemocněním. Některé třídy se musely zavřít, protože personálu není tolik, abychom si mohli dovolit mít otevřeno. Takže několik dní bylo zavřeno. Základní škola má přes 120 dětí, máme žáky v devíti ročnících. V mateřince máme dvě oddělení, která jsou naplněná.

Dojíždí k vám děti i z okolních vesnic?
Ano, máme tu děti z okolí a to například z Rosičky, Světce, Mnichu, Bořetína, Březiny, Chotěmic, Budislavi, Jižné, Dírné, Vícemile, Lipovky, Lodhéřova a dalších.

Deštná tedy leží na pomezí okresů: Jindřichův Hradec a Tábor a Pelhřimov.
Deštná byla v minulosti, ne nadarmo tržním městem, kde se prodával dobytek. My už jsme v podstatě vysočina, tuhá zima u nás znát zcela není, ale směrem na Kamenici nad Lipou, tam už zima nyní je. Kdysi jsme patřili pod Okresní národní výbor Kamenice nad Lipou. Městem jsme pouze historicky, máme zhruba 770 obyvatel. Právě proto, že jsme byli v historii tržním městem, tak jsme mohli požádat o navrácení statutu města.

Deštná na Jindřichohradecku má i v lednu své kouzlo. V sezóně sem přijíždí návštěvníci do muzeí nebo se tu lidé zastavují, když míří na zámek Červená Lhota.Zdroj: Deník/ Jitka DavidováMěsto Deštná, jemuž byl titul města znovu navrácený r. 2006, leží mezi Třeboňskou pánví a Českomoravskou vrchovinou, v údolí Deštenského potoka, nedaleko zámku Červená Lhota. Dnes zde žije přibližně 770 obyvatel. Lidé zde mohou využívat: zdravotní středisko, restaurace, obchody, kulturní dům, fotbalové, tenisové, volejbalové hřiště.

Jaké služby může město, které má ani ne tisíc obyvatel, lidem nabídnout?
Některé služby držíme ve spolupráci s okolními obcemi. Pošta je otevřená pět dní v týdnu, máme lékárnu otevřenou čtyřikrát do týdne, máme zdravotní středisko, kde je gynekolog, zubní laborantka. Na jaře bychom chtěli otevřít zubní ordinaci. Pak tu máme dětskou a praktickou lékařku. Nechybí tu ani kadeřnice, masáže, cukrárna, potraviny. Zubař tu nefunguje od roku 2018, ale letos jej zaměstnáme. Teď budeme řešit smlouvy s pojišťovnami a chceme, aby ceny za výkony byly nastavené tak, aby byly jindřichohradecké.

Co se vám povedlo zainvestovat v uplynulém roce?
Do základní školy jsme investovali v loňském roce více jak šest milionů korun - do rekonstrukce druhého stupně, kdy druhý stupeň se stal bezbariérovým. Rekonstruovaly se učebny, wc. Chtěli jsme i například získat dotaci na úpravu venkovní učebny, ale to se nám zatím nepovedlo.

Jaké investice chystáte letos?
Jelikož jsme provozovatelem vodovodu a kanalizace, snažíme se připravovat projekty pro rozšíření kanalizační sítě, opravy vodovodní sítě, jelikož vodovod máme ve všech částech Deštné, ale kanalizace nemáme ve všech částech.

Máte tu dvě muzea. Letecké a provaznické. To běžně v městech nebývá.
Mimo muzea, která navštíví přibližně osm tisíc lidí ročně, navštěvují i další pamětihodnosti. Také jsou zde stezky pro pěší, cyklisty. Provaznické muzeum je tady od roku 1998, zřídil ho pan Karel Klik, byl posledním z rodu provazníků. Pan Klik byl také zakládajícím členem Jipra, což je dneska Delana. Výrobní družstvo sídlí v Deštné a koupíte zde od provázků po rohožky. Letecké muzeum je bez průvodce, vzniklo roku 2008, kdy bylo otevřeno, dneska už tu bude třináct let.

Do Deštné také v minulosti přijížděli lidé na léčení do lázní…
Lázně svatého Jana v roce 1910 vyhořely. Začala se tu vyrábět sodová voda – známá Deštenka. Později byla její výroba zastavena a převedena do Veselí nad Lužnicí. V lázních se léčilo svého času pohybové ústrojí, byly po mariánských a karlovarských největší v republice. Dochovala se kaple sv. Jana Křtitele, kde dnes pořádáme koncerty a při pouti bohoslužby.