V Jihočeském kraji přibyly nové kulturní památky, od září 2019 do března 2020 jich zde Ministerstvo kultury prohlásilo celkem třináct. Najdeme mezi nimi židovské hřbitovy v Rožmberku nad Vltavou, Českém Krumlově, Nové Bystřici, Třeboni, Protivíně a Prudicích u Nemyšle. Za kulturní památku byl prohlášen také dvůr Branovice v Dobšicích u Týna nad Vltavou, kostel sv. Anežky České v Českých Velenicích, usedlost v Sedlici, pomník padlým na vojenském hřbitově v Písku a kamenný mostek v Pěčíně. Byly také doprohlášeny stavby patřící ke dvěma již stávajícím kulturním památkám, a to stodola v Klečatech při čp. 12 a hospodářské stavby v areálu fary ve Strunkovicích nad Blanicí.

Mimo jiné prohlášení za pátku pro uvedené kulturní statky znamená větší míru památkové ochrany, ale i další výhody.

Podklady pro prohlášení kulturních památek připravil Národní památkový ústav v Českých Budějovicích, návrhy poté schválila odborná komise na ministerstvu kultury. Statut kulturní památky přináší památkám větší šanci získat na obnovu finanční prostředky z některého z dotačních titulů a zároveň garantuje vlastníkovi bezplatnou odbornou pomoc od pracovníků Národního památkového ústavu. „V neposlední řadě to znamená také určitou prestiž, deklarující výjimečnost v rámci souboru podobných staveb,“ doplňuje Jana Štorková z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Prohlášení šesti židovských hřbitovů završilo jejich více než rok trvající dokumentaci. „Nyní je kulturní památkou všech 48 zachovaných židovských hřbitovů v Jihočeském kraji,“ uvedla Jana Štorková. „U nově prohlášených židovských hřbitovů jsme navíc detailně zdokumentovali všechny stávající náhrobky včetně nápisů. Mnohdy je to jediný pramen k poznání zaniklých židovských obcí,“ prozrazuje Jana Štorková a dodává, že na práci se podílela také historička a badatelka Blanka Rozkošná, která se specializuje na židovské památky a kulturu Židů v Čechách. Přehled zdokumentovaných židovských hřbitovů může veřejnost nalézt na stránkách Památkového katalogu, který provozuje NPÚ.

Mezi nově prohlášenými památkami vyniká dvůr Branovice patřící k obci Dobšice nedaleko Týna nad Vltavou. Jedná se o obdivuhodně zachovaný příklad šlechtického sídla z 1. poloviny 16. století. Areál obytných a hospodářských budov je cenný zejména díky dochovanému historickému uspořádání, a to i přes to, že obytná tvrz byla později přebudována na sýpku. Součástí areálu je renesanční zahrada obklopená ohradní zdí s fragmenty sgrafitové výzdoby. „Objekt má i zásadní urbanistickou a zejména krajinotvornou hodnotu,“ upozornila Jana Štorková na jeho dominantní polohu ve volné krajině. Současný majitel jednotlivé budovy dvora postupně opravuje.

Město České Velenice má od prosince 2019 svou vůbec první kulturní památku. Stal se jí kostel sv. Anežky České postavený roku 1935 podle projektu pražského architekta Václava Pilce. „České Velenice jsou poměrně mladé město, byly založeny až v roce 1920 sloučením tří obcí,“ osvětluje nevelký počet památek Jakub Drozda z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Kostel je cenným a kompletně dochovaným příkladem meziválečné architektury. Doplňuje ho anglický park, který byl vybudován společně s kostelem a je rovněž památkově chráněn. „Stavby v pohraničí byly za minulého režimu na okraji zájmu památkové péče, stejně jako památky sakrální. Navíc se kostel řadí mezi stavby moderní architektury, kterých nalezneme v památkovém fondu Jihočeského kraje také poskrovnu,“ upřesňuje Jakub Drozda. Památkáři se postupně snaží tento dluh napravit, nedávno se mezi kulturní památky zařadil i další zástupce moderní sakrální architektury, českobudějovický kostel sv. Vojtěcha ve Čtyřech Dvorech.

Na vojenském hřbitově v Písku se nachází pomník padlým hrdinům c. a k. 11. pěšího pluku. Je zhotovený z umělého kamene a má podobu tzv. Klečícího Génia. „Pomník je jedním z prvních odhalených pomníků na události první světové války v Čechách,“ prozrazuje Jakub Drozda. Jedná se o umělecky hodnotnou práci mladého sochaře Františka Žemličky, který byl v době, kdy na pomníku pracoval, příslušníkem rakousko-uherské armády. „S největší pravděpodobností se jedná o jedinou dochovanou monumentální plastiku tohoto sochaře,“ upozorňuje Jakub Drozda a dodává, že autor byl průkopníkem uměleckého realismu, který dominoval až v polovině 20. století. Zároveň jeho dílo nepostrádá duchovní náboj. „V jižních Čechách najdeme přibližně 500 monumentů obdobného charakteru, z nichž je památkově chráněno pouze dvanáct. Výběr mnohých z nich byl poplatný době, proto se nyní snažíme tento soubor zrevidovat a navrhovat na prohlášení za kulturní památku další významné pomníky upomínající na padlé z první světové války,“ prozrazuje Jakub Drozda.

Kulturní památky prohlášené od září do prosince roku 2019

Dobšice u Týna nad Vltavou, dvůr Branovice čp. 18 – č.ÚSKP 106412
Areál obytných a hospodářských budov dvora Branovice představuje dobře dochovaný historický komplex, jehož hodnota spočívá zejména v dokladu stavebního boomu zakládání hospodářských dvorů na jednotlivých panstvích v 16. století. Dvůr Branovice představuje zvláštní (neobvyklý) typ dvora, jehož původní funkce spočívala v kumulaci hospodářské jednotky s požadavky rezidenčního využití, které je představováno budovou tvrze vybudované patrně v průběhu 15. století nebo na počátku 16. století s navazující renesanční zahradou s architektonicky ztvárněnou zdí.

Uzavřený dvůr Branovice u Týna nad Vltavou umístěný v solitérní poloze mimo vesnice má zásadní urbanistickou a zejména krajinotvornou hodnotu.

Dnešní podoba dvora včetně vzhledu a hmotového uspořádání jednotlivých budov je přirozeným stavebním vývojem objektů v průběhu 17. až 20. století. Všechny budovy se zachovaly v téměř autentickém stavu včetně historických konstrukcí a materiálů.

Některé objekty, zejména na severní straně dvora, se dochovaly v horším stavebně technickém stavu, což bylo způsobeno dlouholetou neúdržbou. V současné době majitel jednotlivé budovy dvora postupně opravuje.

Rožmberk nad Vltavou, starý židovský hřbitov – č.ÚSKP 103418

Starý židovský hřbitov v Rožmberku nad Vltavou, založený patrně v 15. století, nejpozději však v 17. století, byl zřízen snad jako náhrada za údajný středověký hřbitov ze 14. století. Hřbitov vymezený kamennou zdí je situovaný ve výjimečné poloze při okraji města, v přímé návaznosti na městské opevnění. Na hřbitově se dochovalo kolem 24 náhrobních kamenů, nejstarší pochází z poloviny 18. století. Rožmberský hřbitov je cenným dokladem židovského osídlení a poslední připomínkou dlouhotrvající židovské tradice přímo ve městě.

Český Krumlov – Horní brána, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106425

Českokrumlovský židovský hřbitov založený roku 1891 je jednou z mála dochovaných připomínek židovské obce ve městě a představuje cenný doklad židovského osídlení a svébytnou kulturu Židů v tomto regionu. Na hřbitově se dochovala nejen eklektická obřadní síň s pamětní deskou upomínající na továrníka a na jednoho spoluzakladatele hřbitova Ignáce Spira, ale zejména se zde dochoval cenný soubor cca 115 náhrobků představující vývoj náhrobků od konce 19. století až po novější modernější styl z první poloviny 20. století.

Nová Bystřice, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106417

Židovský hřbitov situovaný severně od Nové Bystřice, nedaleko osady Ovčárna, byl založen roku 1878. Hřbitov téměř s devadesáti náhrobky, je ojedinělou, i když ne zcela úplně dochovanou připomínkou zdejší židovské obce, která byla významná svým dnes již přeshraničním rozsahem. Zdejší náhrobky nám poskytují významný pramen k poznání jedné ze zaniklých kapitol novobystřické historie. Ojedinělé je i dochování anachronických náhrobků polských haličských uprchlíků, které v kontrastu s moderně pojatými náhrobky místních Židů dokládají, jak se mohlo lišit sepulkrální umění různých židovských obcí.

Třeboň, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106424

Nejmladším židovským hřbitovem v jižních Čechách je třeboňský hřbitov založený roku 1900 v lese cca 2500 m severovýchodním směrem od centra města, při silnici na Starou Hlínu. Hřbitov vyniká autentickým stavem s hrobnickým domem a souborem 44 náhrobků z první poloviny 20. století; zároveň se jedná o jednu z mála dochovaných připomínek nepočetné židovské obce v Třeboni. Na ploše hřbitova se nachází náhrobek poměrně významné třeboňské rodiny Metzlů.

Protivín, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106426

Židovský hřbitov založený roku 1878 je situován cca 1,5 km východním směrem od protivínského náměstí, na úbočí Holého vrchu. Na hřbitově vymezeném kamennou zdí se dochovalo kolem 20 náhrobních kamenů od doby založení hřbitova až do roku 1939, kdy byl hřbitov zdevastován. Hřbitov je posledním dokladem na protivínskou židovskou obec, představuje cenný doklad židovského osídlení a patří k významným židovským hřbitovům na Písecku.

České Velenice, kostel sv. Anežky České, ulice T.G.Masaryka – č.ÚSKP 106455

Kostel sv. Anežky České postavený roku 1935 dle projektu pražského architekta Václava Pilce je hodnotným příkladem tradiční stavby v moderním pojetí a zároveň je cenným dokladem meziválečné architektury 30. let 20. století se zachovalým architektonickým konceptem včetně fasád a dispozice. Stavba dobře kombinuje historizující reminiscence s tehdy aktuálním architektonickým jazykem za použití moderních materiálů a stavebních postupů. Součástí hodnoty objektu je uměleckořemeslné provedení a autenticky dochované konstrukce a detaily v podobě dlažby, krovu, obkladu exteriéru či výplní otvorů včetně kování a zasklení. Stavba kostela je citlivě zakomponována do anglického parku z 30. let 20. století, který byl založen společně s výstavbou kostela a tvoří s ním nedílnou kompaktní součást.

Sedlice, usedlost čp. 17, Palackého ulice – č.ÚSKP 106442

Menší usedlost z první třetiny 19. století představuje dobře dochovanou obytně-hospodářskou budovu, dokládající specifický vývoj maloměstského domu od první třetiny 19. století do 20. století na Sedlicku. Usedlost je architektonickou, urbanistickou a i historicky nedílnou součástí městečka Sedlice, které je jádrem maloměstské a venkovské oblasti s empírovými atikovými štíty. Z památkového hlediska je hodnotné nejen hmotové uspořádání, ale i dochované historické konstrukce a architektonické a stavební prvky (valené a plackové klenby, hambalkový krov, interiérové dveře a okna), ale zejména atikové štítové průčelí členěné lizénami a otvory.

Klečaty, stodola v areálu usedlosti čp. 12 – č.ÚSKP 29206/3-5189

Přízemní zděná stodola s klasickou dispozicí z roku 1935, která nahradila původní stodolu z druhé poloviny 19. století, byla doprohlášena do již památkově chráněného areálu usedlosti s obytně-hospodářskými objekty. Doprohlášení stodoly bylo žádoucí nejen z hlediska jejích památkových hodnot, ale zejména z hlediska ucelení daného souboru památkově chráněných věcí.

Kulturní památky nově prohlášené od ledna do března roku 2020

Pěčín, severní kamenný jednoobloukový mostek – č.ÚSKP 106466

Masívní klenutý mostek z lomového kamene postavený v 19. století, na místní komunikaci v Pěčíně, je autenticky dochovaným a cenným příkladem technicko-dopravní stavby, která představuje typ stavebně konstrukční technologie, používané zejména ve vesnickém prostředí.

Mostek velmi významně zhodnocují své prostředí, citlivě dotváří dosud nedotčený charakter údolní nivy Svinenského potoka a je cenným krajinotvorným prvkem v historické krajině.

Písek, secesní pomník padlým c. a k. 11. pěšího pluku – č.ÚSKP 106467

Na vojenském hřbitově v Písku se nachází pomník padlým z umělého kamene v podobě tzv. Klečícího Génia, který byl věnován padlým hrdinům c. a k. 11. pěšího pluku. Pomník je jedním z prvních odhalených pomníků na události první světové války v Čechách. Jedná se o umělecky hodnotnou práci mladého sochaře Františka Žemličky, který byl v době zhotovení příslušníkem rakousko-uherské armády. S největší pravděpodobností se jedná o jedinou takovou dochovanou monumentální plastiku tohoto sochaře. Socha klečícího Génia je velice realistická a svým pojetím předznamenává směřování výtvarného umění kolem poloviny 20. století (a to včetně sochařství nacionálního socialismu či socialistického realismu).

Prudice, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106470

Jihozápadně od obce Prudice je situovaný židovský hřbitov z počátku 18. století, který je již jedinou památkou a posledním dokladem na prudickou židovskou obec. Představuje cenný doklad židovského osídlení a patří k významným židovským hřbitovům na Táborsku. Na hřbitově se dochoval bohatý soubor náhrobních kamenů, cca 230, od první čtvrtiny 18. století až do druhé světové války, kdy se na hřbitově, po zániku židovské obce, přestalo pohřbívat. Náhrobky mají vysokou řemeslno – uměleckou úroveň a zároveň epitafy na náhrobcích jsou téměř jediným dokladem a pramenem k dějinám prudické židovské obce.

Strunkovice nad Blanicí, stodola a kolna v areálu fary čp. 1 – doprohlášení – č.ÚSKP 10128/3-3769

Doprohlášení stodoly a kolny bylo žádoucí nejen z hlediska jejich památkových hodnot, ale zejména z hlediska ucelení daného souboru památkově chráněných věcí. Hospodářské budovy z první poloviny 19. století, představující nedílnou součást areálu fary, dochovaly se téměř v autentickém stavu z doby výstavby včetně dispozičního řešení, historických konstrukcí a řemeslných prvků jako jsou trámové stropy s fošnovým záklopem, vaznicový krov se stojatou stolicí, úzké štěrbinové průduchy v kamenném zdivu. Významné je též jejich urbanistické začlenění nejen do areálu fary, ale i do urbanistické struktury obce.