Na místo však dorazilo pouze několik desítek rakouských a německých odpůrců stavby a celého jednání se nakonec zúčastnilo zhruba dvě stě lidí.

Přesto padlo několik zásadních prohlášení. Zástupci ČEZ a ministerstva životního prostředí zdůrazňovali, že EIA rozhodně není žádným finálním rozhodnutím a je to teprve první z kroků při plánování dostavby elektrárny a rozšíření o třetí a čtvrtý blok. Podle odhadů by se mohlo začít stavět v roce 2017, elektřinu by pak nová část mohla vyrobit poprvé v roce 2025. Znamenalo by to stovky pracovních míst pro dělníky i odborníky, ale také obrovskou zátěž regionu při dopravě materiálu.
„Samozřejmě to nejsou pevné termíny, bude záležet, jak budeme postupovat při schvalovacích procesech," řekl k harmonogramu Marek Sviták, mluvčí Jaderné elektrárny Temelín.

Iva Kubáňová z ČEZ, která je manažerkou pro kvalitu bezpečnosti Temelína mimo jiné řekla, že při dopadech na životní prostředí se počítalo vždy s modelem variant stavby s největším dopadem na krajinu. I tak by ale měla projít schvalováním EIA. Reagovala tak na výtky odpůrců o tom, že doposud není jasné, jaký reaktor by chtěl ČEZ při dostavbě použít.

Někteří si ale myslí, že se Temelín nikdy nedostaví. „Odhadem to má stát až 500 miliard korun. Tyhle peníze ale ČEZ nemá, pouze to nechce říct," tvrdil na jednání Ondřej Liška, předseda Strany zelených. Oficiálně prý bude stát dostavba zhruba 200 miliard. Liška následně přednesl několik dalších argumentů proti stavbě, domnívá se, že jsou záměrně zkreslené některé údaje, aby stavba vypadala jako bezpodmínečně nutná.

Například podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce nemá Česká republika příliš na výběr. „Moc jiných cest, než je ta s jádrem, neexistuje. Další možností je ještě zemní plyn, ale to bychom se stali energeticky příliš závislý na jiných státech," upozornil Šolc.

V dopoledním programu, jenž uzavřel výpadek proudu, zazněla rekapitulace procesu EIA, ve které Iva Kubáňová z ČEZ uvedla, že dostavbou Temelína společnost reaguje na státní energetickou koncepci a budoucí konec provozu uhelných elektráren. Rakouský ministr životního prostředí Nikolas Berlakovich pak tlumočil negativní stanovisko jeho země k jaderné energetice a dostavbě elektrárny. Připomněl havárie v Černobylu a Fukušimě a konstatoval, že případné důsledky havárie v Temelíně se na hranicích nezastaví.

"Chceme, aby byly posouzeny reálné dopady plánované jaderné elektrárny na životní prostředí, ale zatím se tak nestalo," řekl ČTK Edvard Sequens ze sdružení Calla. Ministerstvo životního prostředí by podle něj mělo v závěru procesu vydat ke stavbě nesouhlasné stanovisko. Zpracovatel dokumentace, kterého platil ČEZ, ale také zpracovatel posudku vybraný ministerstvem, ignorovali závěry ze zjišťovacího řízení, které ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2009.

Podle závěrů měl investor například uvést konkrétní technický a technologický popis všech uvažovaných typů reaktorů a zhodnotit jejich vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. V dokumentaci ekologům chybí i popis likvidace zařízení a vyhořelého paliva včetně doložení místa pro výstavbu hlubinného úložiště. Straně zelených podle předsedy Ondřeje Lišky chybí v posudku i vliv těžby uranu a jeho zpracování na životní prostředí, jež se stavbou podle nich úzce souvisejí.

Dostavbu dvou reaktorových bloků dva dny před veřejným projednáváním podpořil jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Kraj svůj vstřícný postoj při stavebním řízení podmínil investicemi do silnic a železnice.
Ředitel elektrárny Temelín Miloš Štěpanovský ČTK řekl, že vybudování nových výrobních bloků je strategickou investici, jež Česku zabezpečí dlouhodobě stabilitu dodávek elektrické energie a v regionu zaměstnanost. Pověřenec Rakouska pro jaderné otázky Radko Pavlovec pak nedávno uvedl, že ČR je po Francii druhým největším vývozcem elektřiny v Evropě a budovat nové reaktory není třeba.

Původní investiční záměr z roku 1979 počítal v Temelíně se stavbou čtyř výrobních bloků, v roce 1990 ale z rozhodnutí vlády byly práce na třetím a čtvrtém bloku pozastaveny. V červnu 2002 byl pak zahájen zkušební provoz prvního bloku a v dubnu 2003 druhého bloku.

Mimo proces EIA hledá ČEZ dodavatele dostavby. Termín předložení nabídek byl stanoven na 2. července, vítěz by měl být znám do konce roku 2013.

Lukáš Marek a ČTK