Inspiraci našli v sázce německého císaře Wilhelma a císaře Franze Josepha, která že armáda má lepší jezdce. Povolali své oficíry k distanční jízdě z Vídně do Berlína. Na trasu kolem 575 km vyrazilo 199 důstojníků. Ti c. k. startovali 1. října 1892 z Vídně, jejich pruští konkurenti jim vyrazili naproti druhý den z Berlína. Podle historických pramenů jeli „na krev“, 27 koní ze 199 padlo. Nejrychlejší jezdec, rakouský hrabě Starhemberg, byl v Berlíně za 71 hodin a získal prémii 20 000 marek. O hodinu víc potřeboval na cestě do Vídně pruský baron Reitzenstein.

Následníci z Mühldorfu nemají rekordní ambice, cestu si rozvrhli na tři týdny a má jít o zážitkovou jízdu, jak říkají. Mahringer jede na devítiletém strakáči Samovi, Wührer na osmiletém vraníkovi Simbovi. Jsou to bratři z křížení irského cikánského koně a argentinského gaucha z chovu v Bad Ischlu, velcí 150 cm a robustní stavby těla. Čekají je denní etapy kolem 30 kilometrů přes Lužici, Žitavu, Kolín, Jihlavu a Znojmo do Retzu. Jezdci je povedou po polních cestách a turistických stezkách, mimo dálnice. Ubytování chtějí hledat u jezdeckých klubů po trase. „Spacák a láhve s vodou, víc prý nepotřebují,“ píše linecký list. Chtějí si vystačit s 30 eury na den.

V rozhovoru s OÖN Mahringer (na snímku) uvedl, že v antikvariátě našel knížku jednoho z účastníků historické jízdy z roku 1892, nadporučíka u dragounů F. Höfera, s názvem „Za 74 hodiny od Dunaje ke Sprévě“. V ní vyznačil i tehdejší trasu. „Líčí štrapáce cesty velmi detailně. Dopovali koně pivem, ale také je pečlivě připravili – Höfer sedlal koně, který po stupňovaných denních dávkách až na 120 kilometrů byl pořád při chuti,“ říká Mahringer.

Höfer nakonec skončil čtvrtý. „Napsal, že na jedné zastávce příliš dlouho poseděl u piva a jednou v noci s koně spadl, přičemž se mu v kapse kalhot vznítily sirky. S popáleninami se mu pak špatně sedělo,“ líčí Mahringer.

Zruší brannou povinnost?

Rakousko diskutuje o zrušení branné povinnosti, jak to prosazuje sociální demokracie třeba i pomocí referenda. Podle průzkumu pro linecký deník OÖN je většina veřejnosti ale pro její zachování. Jen 39 procent je pro zrušení povinné vojenské služby. „Ze starších 50 let bylo proti zrušení 59 procent dotazovaných a jen 32 pro zrušení, ve skupině 35–49letých bylo pro vojnu 54 procent. Jen mezi 16–34letými bylo 49 procent pro zrušení, 44 procent proti,“ napsaly OÖN. Debatu sleduje velmi intenzivně 63 procent občanů: z mužů 76 procent, z žen 50 procent.

Sousedé jezdili opatrně

O velikonočním víkendu zahynulo v Rakousku při dopravních nehodách nejmíň lidí od začátku vedení statistiky v roce 1968 – pouze dva, napsal deník OÖN. Je to také nejmenší počet obětí registrovaný o víkendech vůbec. V celém velikonočním týdnu zahynulo při dopravních nehodách v Rakousku šest osob. Ministerstvo vnitra to přičítá široké prezentaci policie na silnicích a intenzivnímu „stahování“ raserů a podnapilých, které při četných kontrolách přistihla.