Ubytovatelé v kraji začínají od nuly, poprvé své podniky otevřeli až tento týden, vnitřní prostory restaurací jsou stále ještě zavřené. „Letošní rok je šílený,“ shrnul jedním slovem Jaromír Polášek. „Loni jsme skončili na třech čtvrtinách výkonu roku 2019, což nebylo až tak špatné. Ale to jsme měli ještě leden a únor. Teď začínáme létem.“

Jak výpadek přestáli podnikatelé v cestovním ruchu?

Každý se snaží udržet za každou cenu, někdo si vzal úvěr, někdo prodal nemovitost, a díky programu Antivirus se podařilo udržet alespoň část zaměstnanců. Teď ale bude o to větší problém sehnat obsluhu. Ti, co z turismu odešli, našli uplatnění jinde a zpátky se nevrátí.

Právě kvalita služeb byla jedním z hlavním nešvarů, na který jste se před pěti lety zaměřil.

Naše tehdejší nová pětiletá koncepce měla tři pilíře: systém řízení, to je 11 turistických oblastí, produkty, které by přilákaly turisty ze zahraničí a navýšily počet přespání, a zmiňovanou kvalitu služeb. Zatímco první dva se nám podařilo naplnit, zvýšení kvality služeb je nejméně naplněno z celé koncepce. Poměr cena versus kvalita nás bude trápit i v budoucnu. Já nás rád srovnávám s Rakouskem, které nám v tom stále utíká. O to víc mě mrzí, že Ministerstvo pro místní rozvoj a CzechTourism zrušily český systém hodnocení kvality služeb a na tento velký projekt rezignovaly. V rámci Česka teď nemáme žádný a to je špatně.

Na druhou stranu se objevují nová hodnocení v aplikacích typu Booking nebo Tripadvisor. Díky nim dokážeme sledovat, jestli jde kvalita v tom kterém zařízení nahoru nebo dolů.

Kvalita není o ceně, někdy stačí málo a přinese to velký efekt. Například nic nestojí, když přijde obsluha a usměje se, a přesto to má zásadní vliv na hodnocení služby. Tím se vracím i k tomu, že spousta lidí za covidu odešla a podnikatelé budou muset brát, co bude mít ruce a nohy. Očekávám, že stížností na kvalitu služeb přibude.

Jak takový problém řešit?

Možností je spousta, třeba dostat zkušené praktiky do provozu, aby své znalosti předávali dál. I management si musí uvědomit, jak to je důležité. Není to žádná sci-fi, naopak to je příležitost, jak najít cestu ke zlepšení.

Covid může urychlit i restart cestovního ruchu, po kterém se v roce 2019 tak volalo…

Ano, změní se struktura návštěvníků, před covidem jich byla třetina ze zahraničí. Asijská klientela, kterou jsme měli za nutné zlo, vyprodávala kapacitu průběžně celoročně. Minimálně tři roky teď jezdit nebude. A to s sebou přinese nutnost změn.

Nově se zaměřujeme na Maďary, ti pomalu rostou a mají rádi památky, pivo a jídlo, navíc se k nám dostanou přes Rakousko po dálnici. Stejně tak na Poláky, v rámci náboženské turistiky. Máme připravenou kampaň v souvislosti s nálezem hřebu z takzvaného Pravého kříže v Milevsku. Pokud se kraji povede ho vystavit, skýtá to velké možnosti. Hledáme dírky na trhu, abychom podnikatelům pomohli naplnit kapacity.

To už ale bude úkol pro nového ředitele.

Ano, je pro něj připravená nová koncepce, návrh visí na webu kraje. I proto jsem si řekl, že by bylo fajn, kdyby přišel někdo nový a mohl si ji ještě upravit podle svého. I já jsem tu možnost před pěti lety dostal.

A kam zamíří vaše kroky?

Určitě zůstanu v cestovním ruchu, nabídky už přicházejí. Rád bych řešil systémové věci a vymýšlel nové. Zůstanu v jižních Čechách, ale pracovně budu volný pro celou republiku. Cítím, že s tím, jak se teď všechno mění, přichází i obrovské příležitosti, které nikdo zatím pořádně neuchopil.