„Orchestr je jako náklaďák, nejdůležitější je ho rozjet a na konci pak zastavit. Když jede, je dobré mu moc nepřekážet," radil Mario De Rose těm, kterým propůjčoval svou taktovku. Dirigenti začátečníci byli zpočátku nesmělí, ale nakonec se do akce vložili s vervou.

Největší potlesk sklidil malý chlapec, který nezapřel svou muzikálnost. Aby ho jeho orchestr mohl lépe následovat, zvedli jej dva organizátoři majálesu do vzduchu.

Přihlížející Marcela Hošková nevyužila možnost vyzkoušet si dirigování a ani následný zpěv árie z opery Rusalka. Zážitek ale měla velký 
a nešetřila chválou: „Moc se mi to líbilo, bylo to úžasné. Do divadla, na operu i na balet chodím pravidelně. Ten malý chlapec dirigoval nádherně."

Vyzkoušet si dirigenstkou roli se chystala i Barbora Kočvarová, dvaadvacetiletá studentka medicíny a letitá organizátorka majálesu. Ještě předtím ale musela stihnout navařit majálesovým dobrovolníkům jídlo.

„Musím navařit, musím to stihnout. Na internetu jsem si vyhledala taková ta dirigentská gesta. Umím ukázat, aby orchestr hrál potichu a nahlas 
a raz dva tři čtyři. A ještě jsem se dívala na Mr. Beana, jak dirigoval, tak to budu tak dělat," těšila se včera dopoledne Bára Kočvarová.

Stihla ale přijít až na závěr hudební produkce, kdy si lidé z publika mohli vyzkoušet roli sólového zpěváka a zazpívat si Rusalku. „Zpívat sólově bych se neodvážila. Zpívám sice moc ráda, ale raději při tom vaření, když jsem v kuchyni sama nebo ve větší skupině, aby nebyly slyšet moje nepřesnosti," dodala zasloužilá majálesová organizátorka Bára.

RADKA DOLEŽALOVÁ