Aleš Chrdle z infekčního oddělení českobudějovické nemocnice uvedl, že první dvě dávky se dají stihnout do léta. „A zajišťují devadesátiprocentní účinnost,“ dodal s tím, že dokončení očkování by se uskutečnilo na podzim.

Jinak je tomu v případě lymeské boreliózy. Na nemoc, jíž se v loňském roce v kraji nakazilo 453 lidí, totiž zatím očkování neexistuje. Do budoucna by tomu ale mohlo být jinak. I jihočeští vědci se podílejí na výzkumu, který by mohl do budoucna vést k vývoji vakcíny.

Vakcína proti klíšťatům? Nic snadného, bakterie mění kabát

Proti lymeské borelióze, kterou se v kraji loni nakazilo 453 osob, bojují jihočeští vědci.

Zatímco ještě před lety byla otázka očkování proti lymeské borelióze, nemoci způsobené bakterií rodu Borrelia, záležitostí ze sci-fi sféry, teď se zdá, že se blýská na lepší časy. Svou zásluhu na tom můžou mít i vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR). Jsou totiž zapojeni do evropského projektu, jenž je zaměřený na hledání vakcíny proti této nemoci.

Radek Šíma (na snímku) je jedním z vědců, kteří se podílí na výzkumu, jenž by mohl vést k vývoji vakcíny.Radek Šíma z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích nastínil, že cílem vědců je blíže specifikovat molekuly ve slinných žlázách klíštěte, které původce lymeské boreliózy využívá při přenosu z klíštěte do hostitele.
„Chceme v klíštěti tyto molekuly zablokovat a tímto mechanismem zabránit přenosu nemoci,“ řekl více. „V současné době jsme vytipovali vhodné molekuly a testujeme je na námi vyvinutém přenosovém modelu lymeské boreliózy. Doufáme, že některou z těchto molekul potvrdíme jako účinnou,“ přiblížil Radek Šíma.



Jít na to vědci museli tak říkajíc od lesa, úplně jinak než v případě vývoje vakcíny proti klíšťové encefalitidě. „Klíšťovou encefalitidu způsobuje jednoduchý virus. Ten stačí, zjednodušeně řečeno, laboratorně namnožit, neutralizovat a takto upraveným virem vakcinovat.U lymeské boreliózy to ale není tak jednoduché. Vakcína připravená z usmrcených borelií nefunguje. Borrelie je totiž velmi sofistikovaná. Je to bakterie, která dokáže rychle převlékat svůj kabátek – mění molekuly na svém povrchu a stále tak uniká imunitnímu systému,“ vysvětloval jihočeský vědec. Další potíž spočívá dle jeho slov také v tom, že je velká řada typů borelií. „Je proto obtížné vyvinout jednu vakcínu, která by byla účinná proti všem druhům,“ vysvětloval.