Sezona pálenic přinese letos pěstitelům menší úrodu než v uplynulých letech. Na vině je především špatné počasí, které během května poškodilo ovocné stromy. Kvůli vydatným dešťům je ovoce méně, případně je i méně kvalitní. Tím trpí nejen sadaři, ale i majitelé lihovarů a palíren.

Podle majitele poněšického lihovaru Jaroslava Ledajakse je letos úroda skutečně bídná. „Týká se to především plodin jako jsou třešně, višně, švestky či jablka. Kvůli jarnímu počasí jsou plody často napadené plísní a dříve opadávají,“ popisuje Jaroslav Ledajaks potíže letošní sezony. Problémy jsou znát především v porovnání s loňským létem. To přineslo nadprůměrnou úrodu, množství lihovarů muselo tehdy zahájit svoji činnost o týdny dříve a fungovat takřka nepřetržitě.

Lihovarníci ale obecně konstatují, že jsou silné sezony spíše vzácné. Potvrzuje to i jednatel chvalešovického lihovaru u Dřítně Zdeněk Kalivoda. „Za šestnáct let, co se lihovarnictví věnuji, jsem podobně hektickou sezonu jako loni nezažil. Byly tak dvě tři silnější, ale tak vydatná ještě nikdy,“ chválí Zdeněk Kalivoda předchozí rok.

Aktuální sezony se ale až tolik nebojí. Dle jeho odhadů bude spíše podprůměrná, s trochou štěstí možná i průměrná. „Kromě dešťů byl problém i s vydatným suchem, nyní je ale počasí celkem dobré, je teplo, a k průměru bychom se tak ještě mohli dostat,“ odhaduje Zdeněk Kalivoda vývoj v dalších týdnech.

Podobně negativně hodnotí letošní sezonu i včelaři, ti se však na rozdíl od ovocnářů již chystají na další rok. „Kvůli suchu byla slabší úroda medu i opylování. Sezona už ale skončila a včelaři by se měli pomalu chystat na jaro, doplňovat zásoby a přeléčovat včelstva,“ vysvětluje včelař Aleš Křenek s tím, že odklad je nepřítelem úspěchu.

Zákazníci palíren se ovšem i přes nepřízeň počasí vždycky najdou. Do lihovaru přinesou svoji úrodu, z které odborníci následně uchystají kvas a poté samotný alkohol. Ovoce musí být hlavně dostatečně zralé, ideálně i přezrálé, a zbavené všech nečistot a plísně. Pokud jsou plody v potřebné kvalitě, mohou je experti umístit do kvasných nádob, v kterých stráví několik týdnů až dva měsíce, v závislosti na typu a kvalitě ovoce.

Většina zájemců přiváží do lihovarů plodiny na několik litrů kořalky, potřebné množství se opět odvíjí od druhu ovoce. Největší výtěžnost mají podle odborníků švestky, u kterých se dá litr padesátiprocentní pálenky vyrobit ze zhruba deseti kil plodů. V případě hrušek ale musí zájemci dodat třeba o osm kilo více.