Kdo četl román Mlhy na Blatech od Karla Klostermanna, ten poznal Zbudovská blata úplně jiná, než jak vypadají dnes. Ještě v 19. století byla plná mokřadů, tůní a rákosin. A také luk, která sloužila na pastvu. To platilo po staletí. Dnes jsou rozlehlé plochy luk upravené meliorací, aby je bylo možné obdělávat zemědělskou technikou. Stále ovšem představují velmi cenné území využívané ptactvem například k jarnímu a podzimnímu tahu. Tehdy se v některých částech Blat objeví i hejna čítající stovky jedinců. A po celý rok jsou domovem mnoha živočichů či rostlin, i velmi chráněných.

I dnes by se navíc na leteckém snímku Zbudovských blat našlo, kudy kdysi meandroval Bezdrevský potok, než byl zregulován do dnešní podoby s rovným korytem. Je možné, že se potok zase vrátí ke svým meandrům a území udělá krok ke své podobě v dobách slavného románu.

Tři miliony od dárců

S obrovskou odezvou veřejnosti se totiž setkala informace České společnosti ornitologické (ČSO) o příležitosti založit ptačí park na Zbudovských blatech v Jihočeském kraji. Přes 1200 dárců zaslalo během pouhých pěti dní tři miliony korun na vykoupení prvních pozemků v legendární ptačí lokalitě. Nejrozsáhlejší jihočeské louky s mnoha druhy lučních a mokřadních ptáků prošly ve druhé polovině 20. století rozsáhlým odvodněním. Plánem ornitologů je Zbudovská blata obnovit a vytvořit z nich pátý ptačí park ČSO v České republice. Odezva dárců ukazuje, že lidé obnovu přírody podporují a chtějí. Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka tím dali signál i europoslancům, kteří budou brzy hlasovat o průlomovém evropském nařízení na obnovu přírody Nature Restoration Law. Ve čtvrtek 15. června se bude zákon projednávat ve výboru, který je zaměřen na životní prostředí a jehož členy jsou čeští europoslanci Alexandr Vondra a Stanislav Polčák.

Ornitologové v ptačích parcích vykupují pozemky a vracejí je přírodě prostřednictvím obnovních projektů, jako je vytváření mokřadů a tůní, seč či pastva. ČSO tím jednak podporuje biodiverzitu, jednak připravuje krajinu na lepší zvládání klimatické změny. „Úspěch obnovy přírody v ptačích parcích je nesporný, stejně jako úspěchy mnoha dalších obnovních projektů. Abychom zvrátili krizi biodiverzity a klimatu, opravdu již nestačí přírodu pouze chránit tam, kde nám zbyla, ale je potřeba ji aktivně obnovovat. Přesně tohle je hlavní myšlenka chystaného nařízení EU o obnově přírody. Je obrovskou příležitostí, aby se viditelné úspěchy obnovních projektů mohly rozšířit na mnohem větší území, aby z nich mohli mít užitek i běžní vlastníci půdy, včetně zemědělců a lesníků,” říká Zdeněk Vermouzek.

Zákon pro obnovu

Nature Restoration Law je právní předpis, který zavede závazné cíle v oblasti obnovy přírody. „Jde o klíčový zákon, který má oprávněné ambice zastavit ubývání druhů. Obnova přírody přitom může mít různou podobu, od odstraňování nepotřebných hrází na řekách a rušení odvodňovacích systémů až po šetrné hospodaření na polích a v lesích,” vysvětluje Zdeněk Vermouzek.

Alexandr Vondra je stínovým zpravodajem tohoto nařízení. Již dříve se o zákonu vyjádřil pozitivně. „Jsem rád, že Evropská komise přišla s návrhem zákona na obnovu přírody, prostřednictvím kterého budeme bojovat s krizí. A to nejen na globální úrovni, ale především na lokální pomocí menších projektů. Ptačí park Kosteliska už teď ukazuje výsledky, a to funguje teprve dva roky. Na zákonu o obnově přírody nás nicméně čeká ještě dlouhá cesta. Je potřeba dosáhnout toho, aby lidé v zákoně o obnově přírody viděli výhody a nejen problémy,” řekl Vondra na konferenci v červenci 2022 v ptačím parku Kosteliska, kde ČSO představovala Strategii rozvoje ptačích parků a téma Nature Restoration Law. Stanislav Polčák uvedl na internetu, že právní předpis také bude podporovat.

Už patnáct let

ČSO aktivně obnovuje přírodu v ptačích parcích již 15 let. „A výsledky se dostavují. Z dříve fádních luk či území zarostlých náletovými dřevinami a nepůvodními druhy jsou nyní čtyři ptačí ráje v různých koutech republiky. Pátý ptačí park Zbudovská blata je před založením. Díky ohromné dárcovské odezvě můžeme dokončit přípravu kupní smlouvy a ihned poté pozemky vykoupit. Vřelé díky všem, kdo na Zbudovská blata přispěli a stále přispívají,” říká Lucie Hošková, vedoucí fundraisingu a zástupkyně ředitele ČSO.

Deset hektarů

Podle Zdeňka Vermouzka by nyní měli ornitologové získat u Zbudova zhruba deset hektarů pozemků. „První výzva byla zveřejněna v pondělí minulý týden," uvedl Zdeněk Vermouzek s tím, že do konce týdne se podařilo shromáždit potřebné prostředky. Aby území mělo parametry skutečného plnohodnotného ptačího parku, mělo by mít přibližně 50 hektarů. Jak ale upozorňuje Zdeněk Vermouzek, nemusí být vše ve vlastnictví České společnosti ornitologické. Je možná spolupráce se soukromými vlastníky, se státem v oblasti ochrany přírody a podobně.

První ptačí park vznikl u Jaroměře. V roce 2006 se o něm začalo uvažovat. Od roku 2008 se vykupovaly první pozemky. "Dnes perfektně funguje," říká Zdeněk Vermouzek a doplňuje, že u Zbudova by výsledky práce na prvních deseti hektarech měly být více viditelné v horizontu dvou až tří let.