Snímek pořízený před rokem 1904 zachytil průhled ze Senovážného náměstí do Žižkovy třídy (tehdy Schmelingovy). Vzadu v zalomení Žižkovy stojí Neuhauserův dům, poškozený při bombardování v roce 1945, na jehož místě byla později postavena administrativní budova Pozemních staveb. Dva dvoupatrové domy vlevo patří dnes do Senovážného náměstí, ale tenkrát zde začínala třída Na sadech. Zcela vlevo je dům, ve kterém byl více než 100 let fotoateliér. V rohovém domě vedle býval hostinec U města Prahy. Na protějším rohu sídlila firma František Šendera, hospodářské stroje.

V domě vlevo si v roce 1865 zařídili spolužáci Adolf Pech a Jan Wolf fotoateliér. Za dva roky poté si dům koupili za 17.000 zl. V roce 1892, když zemřel syn Adolfa Pecha Vladislav, který měl podnik převzít, předal Adolf Pech prvotřídní ateliér svému synovci Antonínu Pechovi. K historii domu patří také to, že Adolf Pech měl dceru Ludmilu, která se roku 1886 provdala za obchodníka Františka Patzáka. Ten měl v domě obchodní kancelář (sklad na Rudolfovské, šamotové a kameninové zboží, také vápno osvědčené jakosti pro dobu polního mrvení). Antonín Pech prodal fotoateliér v roce 1907 Václavu Vlasákovi a sám se přestěhoval do Prahy, kde se věnoval filmu a zařídil si biograf.

Firma Foto Vlasák se stala ještě slavnější než předchozí firmy Pechů. V ateliéru také pracoval bratr Václava Vlasáka Gustav. Ve 20. letech 20. století koupil dům obchodník a majitel likérky Beránek a dům přestavěl. Vlasákův fotoateliér dál v domě prosperoval. Po znárodnění byl ateliér začleněn do družstva Fotografia. Beránků měli v Kněžské likérku a v Hradební octárnu. Také byli po roce 1948 znárodněni. V té době byla u Beránků na návštěvě paní Marie Mizerová a dobře si pamatuje, že na lustru v pokoji u Beránků visela cedulka ZABAVENO. Lustr jim nechali, mohli s ním svítit, ale jejich lustr nebyl už jejich.

V domě v období 1. republiky sídlily redakce novin Republikán a sekretariát Čsl. národní demokracie. Také Václav Brunnhofer, prodej radiových zařízení a součástek, krejčí Karel Nováček a krejčí Josef Chaloupka. Ještě po roce 1950 soukromé holičství Františka Novotného. V přízemí vpravo, kde je na portálu nápis MÖBEL, měla sklad nábytku firma Štěpán Kordina, parostrojní továrna na židle a nábytek. Sídlila zde do roku 1904, kdy se přestěhovala do vlastního domu v Lannovce.

Dům vedle na rohu Žižkovy měl podle někdejšího zájezdního hostince tradiční název „U města Prahy“. Podle oznámení z roku 1874 koupil zdejší stavitel pan Pflugmacher dům s hostincem „U města Prahy“ na dobytčím trhu od dosavadního majetníka pana Rödlinka za 35.800 zl. 71 kr. Shodou okolností se na pozdějším Senovážném náměstí tenkrát konaly dobytčí trhy jen do 19. srpna 1874. Potom se odbývaly u plynárny a u nádraží. V roce 1881 koupilo dům město a upravilo pro německou obecnou školu. V přízemí byla dne 20. listopadu 1899 otevřena obecní kuchyně „U města Prahy“ k veřejnému používání (ale platilo se).

Po roce 1918 byly v domě zařízeny české obecné školy živnostenské „U města Prahy“. Pak ale název „U města Prahy“ ustupoval a prakticky po roce 1948 zanikl. V domě si na čas zařídila Národní jednota Pošumavská kancelář a čítárnu. Do živnostenské školy se ještě vešel státní pozemkový úřad a holič Antonín Liebenwein. V nové době je dům znám jako dopravní učiliště, když oficiální název učiliště či odborné školy se několikrát měnil. Dům je upraven a část přistavěna.

JAN SCHINKO