Na ovčí farmě Jana Vejčíka se utkali ve svých dovednostech pastevečtí psi a jejich chovatelé. Psi museli ovce hnát bránou, udržet stádečko rozdělené podle pokynů ovčáka nebo zahnat ovce do ohrádky. „Nahoře je stádo sto třiceti kusů, ze kterého se náhodně vyženou kusy pro jednotlivé soutěžící,“ přiblížil soutěž za organizátory Jan Vejčík. Ovce byly „stropnické“, psy si každý chovatel dovezl.

Po rozlehlé louce se pak ozývalo volání, pískání na píšťalku a bylo vidět i pokyny rukou nebo dlouhou holí. „Psi slyší i na angličtinu,“ upozornil Vejčík na skutečnost, že někteří chovatelé nepoužívají při výcviku svých pomocníků a při práci se stádem pouze češtinu.
Nejvzdálenější soutěžící přijela až z Polska. „V Polsku nebyly tento rok závody, kterých bych se mohla účastnit,“ zmínila Ola Rosiaková, která po dvanáctihodinové cestě dorazila z města Plock, ležícího severně od Varšavy. Sama má malé stádo a na farmě vede kurzy, ale až nyní měla čas na své první letošní závody. Proto neváhala a vyrazila až do Dlouhé Stropnice.

Mezi několika desítkami přihlížejících byly i hodně mladí diváci. Sedmiměsíční Klárka přijela s rodiči z Vitína. „Jsem takový hobby chovatel, mám pár kusů ovcí. Čtyři roky,“ řekl Deníku otec možná nejmladšího návštěvníka Jiří Winter. Dodal, že zná pořadatele, protože stříhají společně ovce. Na soutěž se přijel podívat i proto, že časem by si chtěl sám pořídit pasteveckého psa. Přišli ale i lidé, kteří s ovcemi zatím nemají mnoho společného. „Těším se,“ řekl k očekávanému zážitku ze soutěže pětiletý Honzík Novotný z Borovan, který přijel s babičkou.

Čtyřnohého pomocníka už používá ve své práci Dana Plevková z Koječína, který leží u Bavorova. Závodů se ale neúčastnila. „Je to ještě štěně,“ zmínila chovatelka na adresu svého svěřence. „Doma mám devítiletého psa. Toho už ale nechci honit ani na zkouškách. Nedovedu si ovce bez psa představit,“ doplnila Plevková k významu hbitých pomocníků. Drží stádo o 110 kusech, ještě vloni to bylo 180 kusů. „Máme hodně pastvin vzdálených,“ uvedla jeden z důvodů, proč je pro ni pes nezbytný, hodně pomáhá i jinak. „Když se přestavují ohradníky, ovce hodně utíkají,“ vysvětlila Dana Plevková.

Mezi psy se v Dlouhé Stropnici objevily nejen oblíbené border kolie. Našel se i pes s mimoevropskými kořeny. „Je to australský honácký pes, plemeno staré asi sto padesát až sto dvacet let,“ uvedl ke sporému čtyřnohému fešákovi chovatel Dinýs Hutar, který přijel z Jánského Údolí u Křemže. „Mimo jiné je zvláštní tím, že kouše do pat, proto se mu říká patař,“ dodal Hutar.

Když pes a pán vytvoří sehranou dvojici, sklidí pak stejný potlesk, jako Viktor Topinka a jeho pomocník, kteří v sobotu jako první zahnali ovce do ohrádky.