Jsou teprve v prvním ročníku studia umění a designu a už budou jejich dílo obdivovat cizí lidé. Tereza Lišková, Kristýna Šraierová a Vojtěch Tupý navrhli novou podobu knihovny v Chrášťanech. Během uplynulého měsíce pak vlastníma rukama proměnili nápad ve skutečnost. Museli při tom ale zvládnout i krizové situace.
Vše začalo u Radka Beneše, syna vedoucí knihovny, který oslovil Terezu Liškovou. „Pocházím z nedaleké vesnice
a on se dozvěděl, že chodím na uměleckou školu. Požádal mě tedy, jestli bych tu nechtěla něco vytvořit, že mi dá volnou ruku," vysvětlila studentka. Nejprve se podle svých slov bránila, protože se bála pustit do náročného projektu sama. Když pro něj ale získala dva spolužáky, souhlasila.
Mladí tvůrci se rozhodli vyzdobit knihovnu podobiznami českých spisovatelů. Na základě fotografií z knih nebo internetu vytvořili návrhy
v počítačovém programu, pak vyřízli šablony. „Autory jsme vybírali podle vlastního vkusu, zároveň jsme sem chtěli dát ty nejznámější. Jejich podobizny jsme museli trochu stylizovat, zjednodušovat, aby se lépe vyřezávaly, potom už jsme jenom obkreslili šablony na zeď," popsal Vojtěch Tupý.
Na protější stěnu mezi okna umístili úryvky z děl vyobrazených spisovatelů. Volili takové, které jsou pro autory nejtypičtější či nejvýstižnější.
Výrazný motiv dostala zadní zeď. Pokryl ji velký nástěnný obraz. „Zachycuje první dům, který stál v Chrášťanech, a kostel. Trochu jsme ale upravili realitu, ty dvě budovy vedle sebe ve skutečnosti nejsou. K tomu jsme přidali tři siluety čtenářů. Napadlo mě to, když jsme tu byli osvíceni projektorem. Řekla jsem si, že bychom na stěnu mohli obkreslit sami sebe a vlastně se tak podepsat," říká Tereza Lišková.
Veškeré změny udělali vlastníma rukama, občas jen za pomoci rodinných příslušníků či známých. Celý projekt od prvního nápadu až po realizaci přitom zvládli za pouhý měsíc. „Neměli jsme na to moc času, například hrozně rychle jsme se museli rozhodnout pro základovou barvu. Předtím tu byla svítivě zelená, která se sem vůbec nehodila. My chtěli něco světlejšího, bez kontrastu, co nebude odvádět pozornost od knih. Nakonec jsme vybrali jemně fialovou," doplňuje Tereza Lišková.
Samotné malování místnosti zabralo pět dní. Studenti tehdy ale byli v knihovně od rána do večera a většinou
i v noci. Překonat museli také kritické chvíle. „Nejhorší okamžik byl, když se nám pokazily šablony na písmo a strhli jsme zeď. Tehdy i mě opustil optimismus, museli jsme nanovo začít se zednickými
a malířskými pracemi," vzpomněla Kristýna Šraierová.
Přes nepříjemnosti všichni tři považují úpravu chrášťanské knihovny za velkou zkušenost, která se bude hodit do budoucna. „To, s čím jsme se setkali tady, nás ve škole asi jen tak nepotká. Museli jsme rychle řešit problémy, spolupracovat, zvládnout tu zodpovědnost, když už lidé byli nedočkaví," dodal Vojtěch Tupý.
Knihovna sídlí nad nákupním střediskem. Přestěhovala se sem, když bylo nutné uvolnit místo ve školce. Podle vedoucí Jany Benešové úpravu již potřebovala. „Loni sem natekla voda a knížky byly v docela nedůstojném prostředí. Teď je to úžasné, i čtenáři reagují pozitivně. Každý přijde
a vykulí oči. Pak ho zajímá, co je nakreslené na zadní stěně, takže alespoň projde celou místnost," uvedla.
Knihovnu pravidelně navštěvuje asi čtyřicet čtenářů, k nim se nárazově přidávají žáci s povinnou četbou. Ve fondu má přes čtyři tisíce svazků, nabízí i možnost meziknihovní výpůjčky z Jihočeské vědecké knihovny.
