Snahy o zachování hořečku v šumavské krajině nejsou úplnou novinkou a Jihočeský kraj na něm pracuje dlouhodobě. Díky podpoře v rámci evropského grantového projektu CZ-SK South Life může ale kraj snahy o jeho záchranu podpořit více finančně, zlepšit je a především rozšířit do dalších lokalit.

Tím, kdo se pak o návrat a udržení hořečku v krajině stará především, jsou zemědělci, kteří na loukách, kde roste, zavádí jiný druh péče než kdyby se o ně starali moderním způsobem. „Přínosem projektu je návrat k tradičnímu způsobu hospodaření, oživení místních tradic a zachování kulturního dědictví,“ řekla manažerka projektu CZ-SK South Life Eva Ježková.

Kachna z Prášilského jezera a víčko, které ji mohlo bez pomoci zabít.
Prášilská kachna symbolem neukázněnosti na Šumavě

Novinářům předvedl a vysvětlil způsob péče o lokality s hořečkem soukromý zemědělec Jiří Mikeš z Horosedel u Čkyně v lokalitě, která se jmenuje Čistá hora. „To, co jsem tu předvedl, je takzvaná podzimní vyhrabávka. Branami narušujeme drn tak, že z něj vyvláčíme stařinu a mech,“ řekl. Následuje ruční práce s hráběmi. Staré dřevěné jsou na to nejlepší.

Travní porost je pak mezerovitý a může v něm růst hořeček. Louky se nehnojí, ale spásá je skot, který hořeček nežere. Kvůli záchraně vzácného endemitu se navíc louky sečou v jiných termínech, než je běžné a sklízí se z nich tak méně travní hmoty. Ztráty mají zemědělci kompenzovány z dotací a dotace pokrývají i náklady na nákladnější tradiční způsob hospodaření.

V posledních letech o nich slýcháme nepravidelně, jako o dobré zprávě pro ochranu přírody. Jejich počet ale roste a tak je třeba se začít učit s vlky trvale žít.
Do jelenária šumavského parku vnikli divocí vlci, zabili laň

V Čechách a na Moravě evidují od roku 2010 ochránci přírody 69 lokalit výskytu hořečku. Nejvíce je jich na Šumavě a Novohradsku. Několik je jich také v Německu, Rakousku a Polsku. Z krajiny začal mizet právě kvůli úbytku pastvy a seče.

Kromě Čisté hory si novináři při představení projektu mohli prohlédnout také louky u známé Sudslavické lípy nedaleko Vimperka. Počty hořečků jsou přitom na loukách přesně evidovány – na té, na které novináři hořeček fotili a natáčeli, ho letos vyrostlo 384 kusů. Nekvete přitom každý rok.

Projekt podpořený evropskými dotačními penězi realizuje u nás na jihu Jihočeský kraj ve spolupráci s několika organizacemi a jde v něm o záchranu jednoho z moha druhů, který člověk málem vyhubil. Více se o projektu můžete dozvědět na www.south-life.cz