Na patentované modré tříkolce na vlastní pohon vyrazil v 8.06 hodin z táborského náměstí a přesně ve 12.10 dojel do cíle na náměstí Přemysla Otakara II. v Č. Budějovicích.  Na šedesátikilometrové trase nezaznamenal žádný problém.

„Jelo se dobře, ráno foukal hodně vítr, ale za Veselím už to bylo dobré," pochvaloval si cestu Miroslav Vacek a byl nadšený, že jeho stroj fungoval bez nejmenšího zádrhelu. Na trase dosáhl průměrnou rychlost přes 15 km za hodinu.

Miroslav Vacek pochází z Tábora, vystudoval elektrotechnickou průmyslovku a byl vojákem z povolání, v mládí se také věnoval biatlonu. K sestrojování vozítek na ruční pohon dospěl ale oklikou, a to kvůli smutné události. Popudem mu totiž byla jeho manželka, která zahynula při dopravní nehodě. „Starala se o tělesně postižené. Po její tragické nehodě jsem chtěl navázat a pokračovat v této myšlence a taky pomáhat," vypráví.

V roce 2009 pak sestavil svůj první přístroj – tříkolku pro postižené. Ta se nepohání tradičně rotačním pohybem rukou, ale kyvadlovým. Na otestování tříkolky si vybral vysokou metu, vyjel na vrchol Sněžky.  Další testy svých tříkolek prováděl na trasách 
z Českého Krumlova na Kleť (ujel ji za 1 hodinu a 40 minut)  a z Karlovy Studánky na Praděd. Pro tělesně postižené zhotovil také kolo s výsuvným podvozkem, který se vytáhne například při čekání na semaforu, nebo invalidní vozík se soustavou nástaveb.

Svá vozítka má patentovaná, všechna si vyprojektoval a posléze vyrobil sám ve své garáži. Používá výhradně vysloužilý materiál. „Je to vyrobené doslova z odpadového materiálu. Sbírám ho ve sběrném dvoře nebo u známých opravářů kol. Co chtějí vyhodit, to mi dají, třeba z pěti špatných přehazovaček udělám jednu dobrou," vysvětluje Miroslav Vacek.

Své vynálezy převádí na Dnech vědců a zúčastňuje se také pelhřimovských slavností kuriozit. Neúnavný propagátor tříkolek na vlastní pohon má už také několik zápisů v knize rekordů.

Své nejnovější vozítko, které v neděli odzkoušel na cestě do Budějovic, vyráběl jakožto trenažér pro děti z veslařského oddílu Lokomotiva Beroun. Při jízdě přitahuje rukama pohyblivá řídítka a zároveň se odtlačuje nohama. Sedačka tříkolky je přitom pohyblivá. Celý přístroj se dá navíc rychle přenastavit pro různě velké děti.

Sotva jeden přístroj dokončil, už má v hlavě plány na další. Tentokrát by mohl sloužit 
v nemocnicích při zvedání a přepravě pacientů. Miroslava Vacka popohání v jeho koníčku touha vytvářet něco prospěšného. „Chtěl jsem ukázat, že v České republice se dá vyrobit něco lepšího než jen to, co se kupuje ze Západu," dodal s tím, že by byl rád, kdyby se jeho vynálezů někdo ujal a začal je vyrábět.