Na vlastní kožich: Pekelník dělá radost i velkým
České Budějovice – Pak že s čerty nejsou žerty! Mikulášskou návštěvu v několika rodinách pravidelně 5. prosince víc než deset let pořádají pro své i jiné děti čtyřicátníci Pavel Sosna se Zdeňkem Chvalem a Jiřím Tetourem, kteří bydlí v českobudějovickém Rožnově.
Během uplynulých let se mi dostalo té cti, že jsem postupně v nesvaté trojici vystřídal roli Mikuláše, anděla i čerta.
A řeknu vám upřímně, čert je čert.
Vypelichaný černý kožich, hebký na pohlazení, rozcuchaná paruka s čertovskými rohy a obličej začerněný ohořelým korkovým špuntem zaberou vždycky a vystrašené obličeje malých dětí jsou pak dostatečnou odměnou za hodiny pekelného dovádění.
V každé domácnosti přijdou na přetřes dobré i špatné vlastnosti dětí, které jsou v té chvíli schopné slíbit cokoliv. Režný čertovský pytel proto vždycky zůstává prázdný, peklo musí počkat.
Letos se mezi obdarované zařadila i Marie Sosnová
z Výhně. „Maminka se narodila v roce 1934, teď zažila Mikuláše po řadě let a návštěva jí vytrhla z všednosti," raduje se její syn Pavel Sosna.
„Na Mikuláše se každý rok těším, protože je to jedna z akcí, kterou každoročně společně děláme," přidává se Zdeněk Chval, když se převléká do mikulášského. „Tenkrát před šesti lety byly naše děti ještě malé, vzpomínám, že se
i bály, tak jsme nechávali čerta na chodbě, ale dneska už je to jiné. Děti poznají, kdo přišel, protože se známe z dovolených, ale návštěva Mikuláše s čertem je vždy něčím výjimečným. Když se nahlas řeknou a pojmenují nějaké ty hříšky, určitě to není na škodu," dodává Zdeněk Chval.
„Na návštěvy Mikuláše se s dětmi vždycky těšíme," souhlasí architekt Luboš Zemen. I on během večera 5. prosince rád střídal role svatého muže s pekelníkem.