Ochránci přírody, ti se zase snaží udržet v Česku životaschopnou populaci tohoto hlodavce, který může vážit až třicet kilo a po kapybaře je druhý největší na světě, a zároveň chtějí najít způsob, jak co nejvíc snížit socioekonomické dopady jeho výskytu.

„Dnes už si často říkáme: ach jo, zase bobr,“ posteskl si správce lipenského provozního střediska Povodí Vltavy Radovan Honza. „Rozmnožil se u nás natolik, že se to nedá zvládnout."

Tito velcí hlodavci, kteří jsou aktivní hlavně v noci, se na Krumlovsku rychle šíří.

Kolem Lipna zahrazují potoky, začali řádit i na březích Vltavy, kde kácí stromy. „Kmeny taháme z koryta, aby neblokovaly tok, o mnoho víc toho dělat nemůžeme,“ dodává vodohospodář. „Když nám před pár lety odbornice říkala, že je odsud už nikdy nedostaneme, nevěřil jsem jí. Dneska jí bohužel musím dát za pravdu.“

Zbavit se bobrů je totiž prakticky nemožné. Přitom dříve se běžně lovili, dokonce platili za vyhledávanou lahůdku.

Téměř celé jižní Čechy spadají do ochranné zóny C, ve které se bobři lovit smějí, ale ani to není nic snadného, protože se většinou neví, kde mají noru nebo tzv. hrad, a myslivci na ně musí číhat, často marně, po nocích.

"Myslivci nemají potřebu je střílet, nikdo jim za to nic nedá. Komu by se taky chtělo sedět po nocích a číhat?“ klade si otázku Radovan Honza, který potíže s bobry řeší už několik let. "Na Lukavickém potoce jsme udělali jedno opatření podle příručky od ochranářů, Průvodce v soužití s bobrem. Umístili jsme tam rouru, která bude převádět průtok přes bobří hráz a nebude se vytvářet vzdutí, tedy zaplavení pozemku nad hrází, a někdo, kdo má bobra rád, nám to zničil. Takže bojujeme nejen proti bobrovi, kterého tam nechceme likvidovat, ale i proti lidem, kterým naše opatření vadí. A i kdybychom ho vyhnali, kam půjde? Nad ním i pod ním jsou další bobři."

Na menších tocích, které tečou do Lipna, se bobrům líbí. "Shodí si do potoka dvě tři větve a hned se mu to zanášet, během jednoho dvou dnů má hráz prakticky hotovou. Na Vltavě by mu trvalo mnohem déle a my máme šanci ho nenechat na pokoji. Překousal si třeba obrovský topol v Rájově, který jsme mu odstranili. A asi uznal, že to nemá cenu, a zmizel tam odsud."

Bobrů už na Krumlovsku žije spousta. Ochranáři je spočítané přesně nemají, ale vědí, že jsou všech přítocích do Lipna, na potocích ve vojenském prostoru Boletice i v CHKO Šumava.

Toho, který kácí stromu u Lověšického mostu u Všeměr naproti kempu Vltava, by se lidé chtěli zbavit. „Právě probíhá správní řízení o povolení lovu v honitbě Nové Spolí,“ potvrdila Vlasta Horáková, vedoucí krumlovského odboru životního prostředí. „Někde tam bude mít hrad nebo noru, při bližší prohlídce se jistě najde.“

Pokud se myslivci podaří bobra ulovit, může ho využít nanejvýš pro vlastní spotřebu. „Nesmí s ním obchodovat, ale může ho sníst, udělat si z jeho kůže čepici a podobně,“ vysvětlila odbornice Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, která se celorepublikovou ochranou a výskytem bobrů evropských zabývá. „Dříve to bývala velká pochoutka, Štěpánek Netolický posílal Rožmberkům bobří tlapy a ocas, Karel IV. ho měl zase rád na víně.“

Zatím se, co se Krumlovska týká, bobra povedlo ulovit v honitbě Kozlí Vrch, tam má hrad má u silnice z Frymburka do Černé v Pošumaví, a také na Vltavě u Vyššího Brodu v honitbě Vyšší Brod-Herbertov.