„Vedení výstaviště pracuje na záměru rozvoje svého areálu za podpory evropských fondů. To ale předpokládá zpracování nové územní studie, s čímž jsme vyslovili souhlas," podotkl náměstek primátora Petr Podhola.

Jak vysvětluje ředitel výstaviště Josef Friedrich, studie umožní v příštích letech realizovat celou řadu plánů, jež jsou součástí právě dolaďované koncepce pro příštích 15 let.

První na řadě je depozitář a expozice Národního zemědělského muzea, které by návštěvníky, pokud letos získá na projekt evropské dotace, mohlo přivítat již za dva až tři roky.

„Je to nesmírně zajímavý záměr. Národní zemědělské muzeum, které stejně jako my spadá organizačně pod Ministerstvo zemědělství, má úžasné zejména technické unikáty evropského významu, o kterých lidé vůbec neví," naznačuje Josef Friedrich, co by v Budějovicích mohlo být celoročně nezávisle na akcích výstaviště k vidění.

O slibné návštěvnosti muzea přitom vůbec nepochybuje. „Na posledních ročnících Země živitelky spolu 
s Jihočeským zemědělským muzeem děláme podobné menší výstavy a zájem je obrovský," zmiňuje. 

Plány proměn
Již za několik let by v areálu výstaviště mohl vzniknout depozitář a výstavní plocha Národního zemědělského muzea. V plánu je i demolice starých pavilonů F a výstavba nového víceúčelového objektu. Vystavovatelé by mohli získat prostor pro parkování. Modernizaci potřebují i další objekty v areálu.

Bourání, novostavby či přestavbu starých objektů má v plánu pro příští roky českobudějovické výstaviště. Jak vysvětluje ředitel Josef Friedrich, na přesnou podobu možných změn je ještě brzy, měla by 
s nimi ale již nyní počítat nová územní studie, která bude sloužit jako podklad pro budoucí úpravy.

Zmizet by například mohly menší pavilony označené písmeny F, na jejich místě by naopak vyrostl pavilon nový. „Objekty postavené za minulého režimu jenom pro Zemi živitelku měly sloužit jako výstavní plochy a nahoře byly restaurace pro stravování návštěvníků.

Neodpovídají ale dnešním potřebám, nejsou například zateplené, v zimě se nedají používat pro jiné výstavy. Přitom nám pro další rozvoj chybějí adekvátní plochy," popisuje ředitel stav, který si žádá změnu.

Podle aktuálních představ by tu mohl vyrůst moderní, konstrukčně jednoduchý pavilon, který by se mohl používat jak při výstavách, tak pro další akce například sportovního rázu.

Novinek by během příštích přibližně patnácti let mohlo 
v areálu přibýt daleko víc. „Mluví se také o objektu, který pracovně nazýváme parkovací dům. Zejména při Zemi živitelce a Hobby se potýkáme s nedostatkem parkovacích míst pro vystavovatele. To by mohla vyřešit stavba maximálně dvoupodlažního objektu, do kterého by se vešlo kolem sto padesáti aut," naznačuje Josef Friedrich další z možných investic.

V budoucnu by pak mohla na řadu s úpravami přijít i jižní část areálu, ta ale potřebuje svou vlastní územní studii. „Je tu starý nepoužívaný amfiteátr, modernizace se může dotknout i hlavních bran, je třeba řešit možnosti parkování," zmiňuje šéf výstaviště témata, která se mohou stát součástí dalších plánů.

Rozvoj areálu má i podporu Ministerstva zemědělství. Jak ukazuje praxe posledních let, orientace výstav na odbornou veřejnost se ukazuje jako správná cesta. Stejně tak slaví úspěchy i pořádání kulturních, společenských a sportovních událostí.

Výstavy mají v Budějovicích tradici

Počátek tradice českobudějovického výstavnictví spadá do roku 1960, kdy se zde poprvé konala zemědělská výstava. Od 1970 se na výstavišti pravidelně konaly zemědělské výstavy pod názvem Země živitelka. Po transformaci a privatizaci areál spravuje společnost Výstaviště České Budějovice a. s. Majoritním vlastníkem společnosti je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.

K tradičním výstavním akcím se od 90. let vedle mezinárodního agrosalonu Země živitelka, konaného pravidelně na sklonku letních prázdnin, přiřadily zejm. jarní a podzimní veletrh Hobby, dubnový Mobil salon, červnové Slavnosti piva, zářijové Vzdělání a řemeslo nebo listopadová Móda show a Adventní trhy.

Výstavní areál charakteru lesoparku o rozloze 30 ha čítal roku 2005 celkem 21 výstavních pavilonů, z nichž kryté výstavní plochy dosahovaly výměry 6,2 tisíce m2 a tvárnicemi a dlažbou upravené volné výstavní plochy rozlohy 19,8 tisíce m2.
Zdroj: Encyklopedie Českých Budějovic