Tisíce lidí proudí českobudějovickým výstavištěm, kde se koná probíhá Země živitelka, a do toho zazní z rozhlasu výzva, že se hledá babička ke ztracené šestileté dívence z Prachatic.

Podobné hlášení nebylo včera na výstavišti v Českých Budějovicíh výjimkou.
„Dneska se prozatím ztratilo pět dětí,“ říká v pátek po druhé hodině odpoledne Blanka Zavadilová, která po celou dobu Země živitelky obsluhuje rozhlas na výstavišti.

A už za chvíli to není pravda.

„Ztratili se mi Standa a Lukáš V.“ oznamuje mladá paní ve dveřích rozhlasu u hlavní brány výstaviště.

„To jsou vaše děti?“ zazní otázka.

„Kdepak, manžel a syn,“ říká žena, která v té chvíli nevypadá vůbec spokojeně.

A za pár vteřin již do éteru letí hlášení, že se oba pohřešovaní mohou setkat se svou manželkou a maminkou u hlavní brány.

„Ztracené děti přicházejí nahlásit většinou rodiče,“ říká Blanka Zavadilová, studentka ekonomie, pro kterou je tahle práce vítaná brigáda. „Jedna pětiletá holčička se ztratila tatínkovi, šestiletou holččku z Prachatic přivedla paní, která ji na výtsavě našla,“ pokračuje Zavadilová. „Měla jsem ji tady u sebe a babička si pro ni hned přišla.“ Včera se ztratil i malý Filípek a dokonce dvouapůlletý chlapeček.

„Všechny děti se ale nakonec v pořádku najdou,“ uklidňuje roztržité rodiče, kteří se chystají na Země živitelku, Blanka Zavadilová.

Nejenom děti ale ztratí cestu mezi proudy výstavychtivých lidí. „Ve čtvrtek jsem celkem pětkrát vyhlašovala, že se ztratily manželky,“ usmívá se dívka za mikrofonem.

„Přišli sem manželé a chtěli, abych ohlásila, že na ně čekají u hlavní brány.“

Hlášení po ztracených návštěvnících je samozřejmě zdarma.

Pořadatelé doporučují dospělým, aby děti bedlivě hlídali a s těmi staršími si předem domluvili místo, kde se sejdou v případě, že by se jeden druhému ztratili.

Policisté v akci

Návštěvníkům výstavy pomáhají také městští strážníci i policisté, kteří mají na výstavišti služebnu. Chrání před kapsáři a jsou ochotni kdykoliv pomoci.
„Zatím je to v pohodě,“ říká Milan Smetana z oddělení ve Čtyřech Dvorech.

„Měli jsme tu problém s jedním opilým vystavovatelem, ale to je asi vše. Dneska tady mají hrát Babouci, tak čekáme, že lidé budou mít náladičku a snad budou hlučnější. Přes den si dají nějakou tu slivovici nebo pivo. Ale občas přihmouříme oči, vždyť lidé sem přijíždějí za zábavou,“ říká zkušený policista.

V té chvíli do služebny vbíhá rozčilený mladý muž. „Ztratil se nám důchodce,“ chrlí ze sebe. „Přijeli jsme sem mikrobusem z Domova důchodců ve Vlašimi a jeden klient se nám ztratil. Má kostkovanou červenou košili s krátkým rukávem a béžové dlouhé kalhoty.“ Říká jeho jméno i to, že nebere žádné léky. Do terénu se okamžitě vydávají policejní hlídky, aby muže našli. Horko může udělat své. Milan Smetana volá do nemocnice, protože ví, že kolem poledne tam někoho odváželi.

Za pět minut další klepání a do dveří nakukuje stejný muž, pro změnu už vysmátý. „Už jsme ho našli. Udělali jsme rojnici a objevili ho,“ říká s ulehčením.

Milan Smetana odvolává pátrání.

„Vždycky jsme rádi, když to dobře dopadne,“ pokračuje. Letos zatím na výstavišti nezaznamenali případy krádeží.

„Jezdí sem lidé, kteří se na výstavu těší. Zloději se dneska zaměřují spíš na velké obchodní domy,“ doplňuje Milan Smetana.
Lidé by ale měli být opatrní a měli by si dobře hlídat svoje cenné věci.

A samozřejmě i své děti. Nebo manžele a manželky.