Samotnému zlacení předchází zakonzervování a zpevnění malby. „Fasáda je doplněna o vrstvu čtverečků s novým řádem, který je velmi pevný, ale zároveň radostný a moderní. Do posmutnělého kostela se tak vrací světlo, které se odráží na zlatých políčkách," říká Josef Prokeš, spirituál Bigy, který o znovuoživení kostela dlouhodobě usiluje.
Čtyři pražští pozlacovači Martin Zmeškal, Jan Staněk, Jan Žampach a akademický malíř Tomáš Fafek v příštím týdnu dokončí první fázi zlacení, která vyzdobí stěny hlavní lodi. Martin Zmeškal je za možnost spolupracovat na obnově českobudějovického kostela rád. „Moc často takovou moderní práci neděláme. Většinou se věnujeme restaurování. Je to pro nás výjimečná příležitost už proto, že můžeme pracovat s panem architektem Pleskotem," komentuje.
Do června by měl být restaurován a následně pozlacen i presbitář. „Práce děláme postupně, po jednotlivých částech. Je hezké vidět na segmentu, jak to jednou bude vypadat celé. Moc se mi líbí, že je kostel v provozu i během oprav a my se na ně jednak díváme a také do nich vstupujeme, když se například modlíme pod lešením," vypráví Josef Prokeš, který vede postupnými kroky kostel k proměně.
Při čtvrtečním zlacení četl pasáž z knihy Malý princ, ve které se loučí princ s letcem a ukazuje mu hvězdy. „Zlato na stěnách nemusí být obyčejné zlato, ale může nám připomínat zemřelého kamaráda nebo poděkování za zdraví, dar života. Když vejdu do kostela, uvidím v tom zlatém světle i odraz našeho života," poeticky vysvětluje Josef Prokeš.
