Pavlovec se k věci vyjádřil v úterý. Uvedl, že návrh vlády na jednoroční prodloužení mandátu neakceptoval, protože prý nezaručoval jím požadované základní podmínky – svobodu rozhodování a mediální práce zmocněnce, řekl. Už by prý neměl „plnou podporu“ vlády.
Důvod změny vidí Pavlovec podle OÖN v „naprosté demontáži protiatomové politiky na celostátní úrovni“, která ovlivňuje i zemskou politiku. Jeho námitky v bilaterálních setkáních expertů byly i členy rakouské delegace torpedovány a označovány za soukromý názor, zlobí se.
V Horních Rakousích prý byl vystaven politickým tlakům. Ty podle něho zesílily zejména poté, kdy požadoval utvoření parlamentní vyšetřovací komise v souvislosti s činností bývalého kancléře Wolfganga Schüssela v dozorčí radě německého energetického koncernu RWE a dalšího exkancléře Alfreda Gusenbauera v dozorčí radě Strabagu,který se podílí na rozšiřování Mochovců.
Zemským pověřencem by prý byl rád, ale jen za podmínky úplné svobody rozhodování včetně nezávislosti podávání informací veřejnosti, horizontu plánování nejméně do roku 2015 a rozpočtové záruky.
Pavlovcovy šance jsou podle OÖN ovšem jen velmi malé. „Také rada pro životní prostředí Rudi Anschober ho sice chválí jako výtečného experta, sdílí i jeho kritiku státní atomové politiky, je prý ale ‚osamělým bojovníkem a méně týmovým hráčem‘,“ píše deník.
Upřesňuje, že v únoru bude funkce pověřence nově vypsána a do poloviny roku obsazena. Nový zmocněnec se má koncentrovat na klíčové body, jakým je prý boj proti bavorské jaderné elektrárně Isar 1.

Dohoda o dítěti v nedohlednu

Otec pětiletého Samuela, kterého 26letá matka unesla před Vánocemi ze společné návštěvy adventního trhu v Linci do Čech, dál marně usiluje o návrat chlapce. Smluvené mediační setkání v Brně organizované mezinárodní organizací na ochranu dětí matka tři dny před termínem odřekla údajně z finančních důvodů, řekl otec ve středečním lineckém deníku OÖN. Jemu pak měla sdělit, že nepřijela k vůli dopravní nehodě.
To, že Samuel už začal v Čechách chodit do školky, označil táta v listě za katastrofu. Nerozumí také tomu, proč ještě chybí doklad od doručení soudní výzvy matce k navrácení syna do Rakouska.

Drahý hlad

Ke kuriózní nehodě došlo v úterý odpoledne na Pyhrnské dálnici A9. „53letý Slovák s nákladním autem naloženým kontejnerem chtěl při jízdě u Übelbachu v okrese Štýrský Hradec posvačit. Při předjíždění kamionu mu kousek svačiny upadl a když se snažil jej z podlahy zvednout, strhl řízení a bočně kolidoval s předjížděným automobilem. Při nárazu se přetrhly vázací pásy a kontejner sklouzl na vozovku,“ napsaly OÖN. K úklidu musela být dálnice hodinu uzavřena.

Proti „císařům“

Pro přímé placení rodičkou za císařský řez, k němuž nejsou medicinské důvody, se v OÖN vyslovil Gernot Tews, primář zemské porodnice v Linci. Ženy by tak platily kolem čtyř tisíc eur. Počet porodů císařským řezem se v rakouských klinikách během 30 let téměř zesedminásobil. V osmdesátých letech jich bylo šest až deset procent, nyní mají na porodech 45procentní podíl. V Tewsově klinice je to jen 26,5 procenta, ačkoliv zde rodí 33,5 procenta žen s rizikovým těhotenstvím. Podle Tewse je v celém Rakousku ročně 10 000 takových zákroků zbytečných.

Z Boerdaux do lesa

Jean-Claude Vogel dorazil na „setkání slonů“, zimní sraz majitelů a fanoušků silných motocyklů v Lohu v Bavorském lese, z Bordeaux po jízdě dlouhé 1700 kilometrů. „Letos je na srazu už potřicáté,“ napsal deník PNP. „Ve svém přívěsném vozíčku už zase jako vždy přijímá hosty v příjemné atmosféře také sklenkou vína – takový kousek domova mu ani v Lohu nesmí chybět.“ „Jean-Claude sotva něco řekne německy, neumí anglicky a jen minimum dalších účastníků srazu rozumí francouzsky, ale komunikace tady funguje bez problémů. S Jeanem–Claudem se tady znají všichni,“ dodává deník. Sraz potrvá od pátku do neděle.

Byty jen integrovaným?

„Jen migranti se základními znalostmi němčiny by měli mít nárok na dotované sociální nájemní byty,“ říká hornorakouský radní pro výstavbu bytů Manfred Haimbuchner (FPÖ). Pokud by lidovci, socialisté a Zelení blokovali změnu zákona, chce to prosadit úředním nařízením.
Podobný krok udělal jeho kolega Andreas Rabl, městský radní ve Welsu. Jeho výnos ale zrušil městský orgán ochrany ústavnosti. Haimbuchner zadal odborný posudek této otázky a podle znalce prý zmíněná podmínka znalosti němčiny k získání nároku na dotované bydlení neodporuje ústavě ani normám o rovnoprávnosti a antirasismu, píší OÖN.Posudek prý potvrdil i právo zemského radního takový postup nařídit vyhláškou. „Jeho návrh prý v žádném případě není xenofobní. Tlak na cizince k naučení se němčině naopak podporuje integraci,“ argumentuje.

Podle FPÖ by měl každý migrant ucházející se o dotované bydlení zvládnout stupeň II jazykové směrnice Evropské unie. Měl by tedy mít zásobu asi 500 slov a základní znalosti gramatiky. To platí i pro další osoby s žadatelem bydlící. Linecký deník připomíná, že dnes mají nárok na sociální bydlení jen cizinci žijící v Rakousku alespoň pět let. Přidělování je ovlivněno i čekací dobou a výší příjmu žadatele.