„Řada lidí si zvykla na to, že autem dojedou kamkoliv a kdykoliv, bez ohledu na smysl této cesty," řekl budějovický architekt Miroslav Vodák z občanského sdružení CBArchitektura. „Intenzita dopravy na náměstí je pak srovnatelná s lecjakou krajskou silnicí," komentoval situaci v krajském městě. Podle Miroslava Vodáka tato doprava výrazně ovlivňuje podobu veřejného prostoru a má zásadní vliv na způsob jeho užívání. Jinými slovy chodci se musejí přizpůsobit autům.

Ovšem zakázat po vzoru Pražanů parkování na náměstí a nabídnout toto místo výhradně chodcům, to podle primátora Jiřího Svobody reálné není.

„Nedokážu si představit, jak by to v praxi vypadalo. Je tady například spousta podniků, které je třeba zásobovat," vysvětloval.

Vzbudit diskusi na toto téma má ve městě výstava Vnímání. Její podstatou je, že Samsonovu kašnu na náměstí na tři týdny zakryje dřevěná zástěna.

Chodci vládnouVeřejný prostorv historickém jádru Budějovic má výměru 78 300 m2. Chodcům v tomto prostoru patří celých 56 procent, tedy 44 400 m2, auta se v historickém centru pohybují po 40 procentech veškerého prostoru čili po 31 100 m2. Na zeleň zbývají čtyři procenta, tedy 2800 m2.
Zdroj: CBArchitektura

Aut ubude díky elektrobusům. Nebo ne?

Už naši předkové počítali při vyměřování budějovického náměstí s tím, že tato plocha bude sloužit hlavně pro pořádání trhů a setkávání občanů. Svědčí o tom historické prameny.

Dnešní realita je však poněkud jiná. Denně si přes náměstí zkracují cestu desítky řidičů. A omezit počet aut, která tudy projíždějí, se daří jen při pořádání kulturních či sportovních akcí.

Místní architekt z občanského sdružení CBArchitektura Miroslav Vodák má jasno. „Je poměrně překvapující, kolik potenciálně velmi kvalitních veřejných prostranství v současné době auta okupují," řekl. „Asi každého napadne náměstí Přemysla Otakara II., ale já za stejně problematické považuji i Mariánské nebo Senovážné náměstí či nábřeží u Slávie," doplnil.

Tou základní a nejdůležitější otázkou podle Miroslava Vodáka ale je, zda veřejnost vůbec chce, aby bylo v centru méně aut.

„S úplným zákazem vjezdu aut s výjimkou zásobování na náměstí Přemysla Otakara II. a do přilehlých ulic naprosto souhlasím," vyjádřil svůj názor Jan Zeman z Českých Budějovic. „V současné době auta v těchto místech způsobují akorát chaos, člověk musí být navíc ostražitý, aby ho nepřejel nějaký frajer, který se chce na náměstí předvádět s novým autem," dodal.

Pro zklidnění dopravy na hlavním budějovickém náměstí je také zdejší architekt Jaromír Kročák. Uvědomuje si ale, že realizace takového kroku není jednoduchá.

„Je to takové věčné dilema. Na jedné straně máme touhu vymístit auta z českobudějovického náměstí, na druhé straně je ale potřeba obchodníků, kteří mají své podniky právě na náměstí," vysvětloval Jaromír Kročák.

Aby se doprava v centru města mohla zklidnit, je podle architektových slov třeba, aby v Budějovicích perfektně fungovala městská hromadná doprava.

„Vznikne-li záchytné parkoviště někde na druhém konci města a nepovede odtud dobré autobusové spojení do centra, žádný řidič tady nezaparkuje," zmínil českobudějovický architekt.

Na tom už ale Českobudějovičtí pracují. Záchytné parkoviště má vzniknout například v Jírovcově ulici, další třeba u Dynama. V plánu je také nákup elektrobusů.

„Počítáme s tím, že na náměstí budou jezdit elektrobusy. Je to nejšetrnější způsob dopravy, který by se do centra města mohl dostat," řekl primátor Jiří Svoboda. Ředitel dopravního podniku Slavoj Dolejš už před časem Deníku řekl, že jeho cílem je spustit autobusovou dopravu na náměstí nejpozději do 1. července příštího roku.

„Vše záleží na tom, jak rychle se nám podaří vyřídit žádost o dotaci na pořízení nových vozů," doplnil Slavoj Dolejš. Podle plánu mají Budějovičtí kupovat jedenáct elektrobusů.

Náměstí mělo původně sloužit k setkávání lidí

Náměstí Přemysla Otakara II. mělo být už z doby jeho vyměřování v roce 1265 určeno obchodu, trhům

a setkávání občanů. Po jeho postavení byly na jeho ploše umístěny masné a chlebové krámy, později žernovy a uprostřed pranýř. Není známo, jak jezdily po náměstí potahy

a kočáry. Podle některých rytin libovolně.

Chodníky se zařídily až v roce 1895 kvůli příjezdu c. k. císaře. Potom se kočáry a první omnibusy hotelů a autodrožky řadily podél chodníků.

Určitý řád přinesly na náměstí tramvaje na konci roku 1908, které jezdily podél východní a severní strany náměstí v obou směrech. Až do roku 1939 se jezdilo vlevo.

Podle dobových pohlednic parkovaly v období 1. republiky na náměstí automobily pořád, a to asi až do roku 1936. Poté byl motorovým vozidlům vjezd na náměstí zakázán, pak zase povolen. Jen náklaďáky se odklonily na sady.

Poslední pravidelná tramvaj jela přes náměstí 28. února 1950. Potom vypadalo náměstí, zejména proto, že se neprodávala auta soukromníkům, úplně pusté. Včetně toho, že byly strženy všechny nápisy firem. Na náměstí ale začaly parkovat motocykly. To byla doba motorek a následně skútrů. JAN SCHINKO