Na náměstí je zrovna trh, nejspíše podzimní švestkový podle oblečení lidí a olistění stromků na balkoně domu U bílé labutě. Vpravo mají trhovci rozevřené deštníky, což svědčí o tom, že snímky nebyly pořízeny neprodleně za sebou. Mezitím buď přestalo nebo začalo pršet. Anebo to byl jiný den, ale ostatní prostor na náměstí „sedí“. V popředí jsou vidět koleje tramvají. Jedna tramvaj jede vpravo vzadu u domu s nápisem Meinl, t. j. Puklicův či Arnoldův dům, druhá tramvaj mizí vlevo.


Na jižní straně náměstí je vidět, že pilíře loubí byly obloženy různými skříňkami se zbožím. Zajímavý je údaj, který uveřejnil Václav Ambrož v roce 1933 v publikaci Z minulosti Č. Budějovic, ve které uvádí: „Náměstí je lemováno loubími, jejichž vnější strany popínalo kdysi divoké víno“. Druhý dům vlevo od Slunce má ještě dvě arkády loubí. Za pár let poté koupí dům Václav Wichta, přestaví ho na Lyonský dům hedvábím s jedním širokým obloukem (dnes Živnostenská banka). Historik Karel Kakuška vždy připomínal, že pan Wichta pokutu 500,- Kč za to široké podloubí snadno zaplatil. Na rohu ulic Biskupské a Radniční ještě nestojí palác Fénix. Sídlí tam hasiči, kteří odtud dobře viděli na Černou věž, odkud jim věžný František Schestauber dával smluvené znamení, kde hoří.


Na náměstí byly v té době čtyři hotely – U tří kohoutů, U zvonu, U slunce a U zlatého jelena. V některém z nich vždy nocovali nejvyšší politici. Kromě např. T. G. Masaryka, který dne 20. 12. 1918 přespal v salónním vagónu na nádraží. Ale na náměstí k radnici zajel. Jel ve sněhové vánici v kočáru taženým trojspřežím bílých koní, které kočíroval povozník Jan Kalista. Vracel se s rodinou po 4 letech v zahraničí. Náměstí Svobody bylo přejmenováno na Masarykovo až v roce 1934, kdy byl T. G. Masaryk znovu zvolen presidentem republiky.


Plocha náměstí ještě není vydlážděna keramickými dlaždičkami. Traduje se, že na náměstí byly „kočičí hlavy“ (jsou pietně zachovány těsně u kašny) a plocha hrbolatá, ale na snímku to není patrné. V popředí se naopak zdá, že je zde běžná dlažba z velkých kostek. Na severní straně náměstí ještě nestojí oděvní dům Rolný (firma Rolný je zatím U Haasů), ale již je v provozu vpravo na snímku oděvní dům Lukeš (za socialismu Klub mladých a Tuzex).
Náměstí neleží v absolutní rovině. Nepatrně stoupá směrem k Divadelní ulici. Kóta 387,0 m podle přesného měření opisuje přibližně Janákův čtverec a směřuje jedním ramenem k domu U jelena, druhým k paláci Včela. Vozovka mezi Včelou a domem U jelena je výše než 387,0 m, ale níže než 387,5 m. Kóta 387,5 obepíná Samsonovu kašnu. Náměstí také není absolutní čtverec o ploše 1 ha. Ve skutečnosti má plochu 1,7968 ha. Janákův čtverec keramických dlaždiček z roku 1939 a jeden pás žulové dlažby má dohromady rozlohu 0,9954 ha. To je ten tradovaný 1 hektar. Vozovka po celém náměstí má 0,5122 ha, chodníky celkem 0,2892 ha. Náměstí se překvapivě rozevírá směrem k severní straně o 4 m. Podle posledních měření činí vzdálenost mezi radnicí a palácem Včela 132,5 m. Mezi Mallnerovým domem (na rodu Piaristické) a domem na rohu Kanovnické je vzdálenost 136,5 m. Severní strana je od jižní strany vzdálena 133 m na nárožích i uprostřed přes kašnu. Možná rytíř Hýř „vykolíkoval“ v roce 1265 náměstí jako přesný čtverec.