Dvakrát během tohoto roku hrozilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že zruší českobudějovickou Vysokou školu technickou a ekonomickou. Její představitelé se ale pokaždé bránili, dokonce podali trestní oznámení na náměstka ministra. Nyní škola úspěšně prošla hodnocením komise a získala tak akreditaci na dalších šest let. „Znamená to pro nás klid na práci, ale i tak chceme některé věci změnit,“ říká Marek Vochozka, který je pověřen výkonem funkce rektora.

Prožil jste si na škole perný rok. Už jste si konečně oddechl?
Ano, určitě. Teď jen doufám, že celá ta záležitost definitivně skončila. Důležité je, že akreditační komise potvrdila, že jsme sice nejméně standardní, ale kvalitní vysokou školou. O tom vypovídá délka akreditace, kterou nám udělili. Další významná věc je vyjádření ministra Dobeše, který uvedl, že nebude vytvářet tlak na rušení školy.

Prošli jste tedy úspěšně hodnocením akreditační komise. Co to pro vás znamená?
V tuhle chvíli především klid na práci. Po dvou letech máme dát průběžnou zprávu o tom, jakým způsobem pokračujeme, a rozhodně je už teď pár míst, která bychom chtěli zlepšit a na která jsme sami komisi upozornili. Jedná se například o personální zabezpečení. Nejde o to, že bychom měli málo učitelů, ale spíše bychom chtěli, aby se habilitovali naši lidé, abychom si vychovali vlastní odborníky. Druhá věc, kterou chceme zásadně změnit, je mobilita, to znamená výjezdy studentů a vyučujících do zahraničí.

Kolik máte teď studentů?
Přes dva tisíce. Chtěli bychom ale samozřejmě pokročit trochu dále, protože výuka technických oborů je finančně náročná a potřebujeme větší počet studentů. Příští rok bychom tedy rádi přijali více lidí, nicméně je to otázka dohadovacího řízení s ministerstvem školství.

Nemáte už trochu strach z jednání s ministerstvem?
Lidé, kteří nám dělali problémy, už tam většinou nejsou. Náměstek Růžička odešel po volbách a Kryštof Hajn přešel na jinou pozici. Takže doufám, že teď už tam jsou lidé, kteří tomu rozumí.

Dostalo se vám vůbec nějakého vysvětlení, proč ty snahy o zrušení byly?
Ne. Já jsem se dozvěděl až přes média, jak to dopadlo a že se pan ministr vyjádřil kladně, a to bylo v podstatě všechno. My můžeme pouze spekulovat, ale já už po tom ani nepátrám, chtěl bych, aby se situace uklidnila. Zasáhlo to totiž celou řadu lidí.

Chodili za vámi studenti, cítil jste, že mají strach?
Ani ne tak strach, jako odhodlání. Chodili za mnou, já sám jsem si pak zakládal profil na Facebooku, vznikly tam dvě skupiny proti zrušení VŠTE, přes které jsme komunikovali a řešili problémy. Studenti jsou vůbec zvláštní druh, když chtějí, dokážou zahýbat v podstatě čímkoli. Souznění bylo obrovské, a to mě potěšilo.

Cítili jste podporu i odjinud?
Musím říct, že se vyjádřili politici ze všech stran. Je vidět, že naše škola v regionu něco znamená. Navíc to nebylo v osobní, ale věcné rovině, a o to větší hodnotu to má.

Nemyslíte si přesto, že události tohoto roku mohou odradit některé potenciální studenty?
Bohužel ano. Kampaň proti nám trvala půl roku a to, že pak přijde jedno vyjádření o tom, že jsme kvalitní škola, nemůže ten půlrok jednoduše smazat. Teď dá velkou práci napravit to, co se stalo. Když jsme například byli na výstavě Gaudeamus v Brně, tak tam nás najednou kvůli té negativní kampani všichni znali.

Jak tedy pošramocenou pověst napravit?
Věřím, že to jde. Nejlépe asi tak, že zkusíme nabízet to, co by mohlo lidi lákat, například stavební management v kombinované formě. Také profesní zaměření školy může mnohé přesvědčit a dalších možností je ještě hodně, na druhou stranu ale myslím, že bude trvat roky, než se naše pozice zásadně zlepší.

Obory, které nabízíte, jsou ale ojedinělé. To by vám mohlo pomoci.
Co se týká podnikové ekonomiky, tak ta se učí ještě na Vysoké škole ekonomické, stavební management a konstrukce staveb jsou ojedinělé. Nicméně i ta podniková ekonomika je zvláštní v tom, že my chceme být profesně zaměřenou školou. Studenti mají u nás jeden celý semestr praxi a chodí do podniků. To je na školách celkem nezvyklé, ale právě akreditační komise to hodnotila jako velice přínosné. Je důležité, že student přijde do praxe, zjistí, co obnáší konkrétní pozice v konkrétním podniku, a stává se, že ti studenti už pak tam mají do budoucna domluvené pracovní místo.

Kde se vaši studenti uplatňují?
Existujeme zatím čtyři roky a máme první absolventy pouze v oboru ekonomika podniku. Ti se uplatňují v marketingových firmách, na krajském úřadě a podobně. Studenti stavebních oborů by měli najít práci na stavebních úřadech či nižším managementu na stavbách. Technické obory máme navíc akreditované na čtyři roky, protože kdyby absolventi chtěli být projektanty, potřebují čtyři roky na vysoké škole. Myslím, že z tohoto pohledu se jejich uplatnitelnost razantně zvyšuje.

Má tedy škola podle vás v regionu své místo?
Určitě, už jen kvůli plánované dostavbě Temelína, kam bude dodávat řada firem. My bychom dále ještě chtěli rozšířit naše obory. Chceme být polytechnickou školou, to znamená jít více do šíře než do hloubky, mít více studijních programů a v rámci každého pouze jeden nebo dva obory. Pokud totiž půjdeme do hloubky, budeme produkovat odborníky například na stavbu mostů, budov nebo vodohospodářských staveb, a to jsou tak vysoce specializované činnosti, že na ně poptávku zabezpečí už pražské ČVUT. My chceme poptávku řešit především z masovějšího pohledu, aby bylo širší uplatnění, protože je třeba říct, že jihočeský region je z pohledu průmyslu poněkud zaostalejší. Důležitým faktem také je, že když lidé odchází studovat mimo region, tak se jich vrací cca 40 procent, proto by tu měla být technická škola.