Napsal to linecký deník OÖN. Uvedl, že zatím co před třemi roky se těmto pacientům věnovalo 200 lékařů, na konci tohoto roku jich bude jen čtyřicet.
Situaci list označuje za dramatickou. Nejhorší je v okresech Steyr a Gmunden, kde prakticky není žádný specialista. Také jediná drogová ambulance v zemi, při zemské nervové klinice v Linci, musí pro nedostatek personálu odmítat tucty klientů a v březnu už je přestala objednávat. Podle OÖN je příčinou úbytku odborníků nařízení z roku 2007, které lékařům předepsalo pro tuto činnost 40 hodin dalšího vzdělávání. Z tehdy činných dvou set to poté 120 vzdalo, ze zbývajících praktiků má letos polovina skončit.

Deník cituje praktického lékaře Siegfrieda Pichelmanna: „Lékařům často chybí vůle a motivace. Mnozí si ale také už přestali věřit po negativních článcích v tisku, kdy jsou lékaři stejně stigmatizováni jako jejich pacienti.“ Přitom je substituční terapie i v Rakousku léta uznávána. „Alternativa k ní není,“ říká drogový expert Ekkehard Madlung z Tyrolska. „Šance, že ze závislého bude abstinent, je velmi malá. Pokládáme drogovou závislost za chronické onemocnění.“ Deník dodává, že bez substituční léčby by v Rakousku bylo ročně o 150 mrtých narkomanů víc.

Drahý veřejný pořádek

Pasovskou radnici bolí hlava ze zvířat, která v rámci „odstraňování rušení veřejné bezpečnosti a pořádku“ zadržují stále častěji policisté a celníci na dálnici A3, mimo jiné na odpočivadlech. Náklady na zajištění, přepravu, umístění, krmení, očkování atd. zatěžují městský rozpočet 30 000 eury, píše deník PNP.

„Když referent odboru informoval bezpečnostní výbor o aktuálních případech, zpočátku se přítomní smáli,“ uvádí list. Tak byla řeč třeba o dvanácti oslech neodborně a protiprávně umístěných v anglickém transportéru. Měli být přepravováni z Nizozemska do Rumunska. Po jejich zajištění se našel zemědělec, u něhož bylo možné osly ustájit. Po dalším zjišťování se ukázalo, že osli původně jeli z Belgie. Tam také měli být vráceni, jenže tam nikdy nedojeli. Na odboru si myslí, že po naložení pokračovali co nejkratší cestou přece jen do Rumunska…

„Legrace ale přestala s líčením, co se se zvířaty děje po jejich zajištění. Kromě zmíněných oslů a dalších závadně přepravovaných zvířat byla řeč také o ilegálně dovážených psech bojových plemen. Ukázalo se, že jejich dovoz souvisí s další trestnou činností, věc už se vleče půl roku a město už to stálo 15 000 eur.“ Obecně platí, že zajištěná zvířata je třeba především proočkovat a na asi šest týdnů umístit do karantény. „Jen toto ubytování představuje náklady v takové výši, že i zjištění majitelé raději mizí,“ píše PNP.