Několik hus bylo už v minulosti označeno ornitologickými krčními lemy. Díky tomu vědci vědí, že právě husy velké zimují na jihu Čech. „Teď ve velkých hejnech přelétají do hnízdišť. Tady na Tachovsku je to jen taková jejich zastávka, hejno se nejspíše rozdělí. Část poletí dál, část zůstane nebo se husy přesunou třeba i na Domažlicko,“ říká tachovský ornitolog s dlouholetou praxí Karel Machač s tím, že tak početné hejno není v předjaří zas až takovou vzácností.

Husa velká, naší největší původní husa, dorůstá délky 75–100 cm, rozpětí křídel má 147–180 cm a váží 2,5–4 kg.
Jeřáb popelavý je o něco větší než čáp bílý (délka těla 96–119 cm, rozpětí křídel 180–222 cm). 

Mnohem větší vzácností jsou jeřábi popelaví. „Jejich přílet je dán samozřejmě počasím, jsou dobří letci, ale i tak čekají na příznivé proudění vzduchu,“ dodává ornitolog.

Jeřábi přilétají na svá hnízdiště v polovině února. Před několika lety ale byli pozorováni už desátého ledna. V posledních letech se jeřábům na západě Čech daří i zahnízdit, což je podle ornitologů unikát. Na Tachovsku se tehdy zahnízdilo pět párů.

Orel mořský na jihu Čech. Při pozorování by se člověk měl chovat naprosto nenápadně a tiše. To, platí zejména v zimě, kdy zamrzají hladiny rybníků a pro orly se snižuje dostupnost potravy.
Orel mořský se zabydlel na jihu Čech. Na pozorování je třeba dávka trpělivosti

V hejnu hus velkých se u Tisové pohybují i husy běločelé. Ty hnízdí daleko na severu za polárním kruhem v tundře. Původem jsou z dálného severovýchodu a Grónska. Na zimoviště létají k nám, ale také až ke středomoří. Od jiných divoce žijících hus se liší výrazným bílým čelem a lemem kolem zobáku.

Podle ornitologa tu už jsou i kvíčaly, které také Tachovskem protahují podobně jako i například luňáci.