Svému „kmotrovskému“ městu ji kdysi daroval Hitler. Jde o druhý odlitek originálu meklenburského sochaře a člena NSDAP Wilhelma Wandschneidera, umístěného v berlínském říšském kancléřství.

V Linci stála od roku 1942 ve sloupovém pavilonu v parku na Bauernbergu. Poté, kdy na původ Afrodity upozornili studenti umění v Linci, ji město nechalo zahalit a v roce 2008 nařídil starosta Dobusch (SP) její uložení v depozitu muzea Nordico s odůvodněním, aby se nestala poutním místem neonacistů. Lidovci nyní požadují její navrácení na původní místo. „Dějiny nelze ,demontovat´, dějiny je třeba zpracovat a lidem vysvětlit,“ odůvodnil požadavek radní Franz Hofer (VP). Také rondel opět již s s Afroditou má být opatřen informační tabulkou. „Každý v Linci zná historii dnešního VOESTu. A kdo by jej dnes chtěl zbourat?“ ptá se.

Dobuschovo rozhodnutí Hofer označil jako „nezákonný, populistický a svatouškovský akt vedení lineckých socialistů“. Navrácení sochy na místo chtějí lidovci vynutit třeba u soudu.

Myslivci bez trofejí?

Hornorakouští myslivci bojují v mnohých místech podle deníku OÖN s předsudky a nevalnou pověstí. Na plénu myslivců příhraničního okresu Rohrbach nyní jejich šéf Hieronymus Spannocchi navrhl k vylepšení image zrušení tzv. trofejního lovu. Odkazuje na průzkum veřejného mínění v Linci, v němž dotazovaní označili lov za nutný, ale pověst myslivců za nevalnou – věří totiž, že lovcům jde v první řadě o střílení a až v druhé řadě o péči o zvěř, o chov. „Srnčí parůžky jsou synonymem kultu trofejí a k vylepšení naší pověsti si dovedu představit, že bychom trofejní lov v našem okrese už neprovozovali,“ řekl Spannocchi.

Chce také omezit počet přijímaných adeptů myslivosti, aby se prý udržela vysoká úroveň jejich přípravy. Loni bylo v okrese vystaveno 892 loveckých lístků, z toho 40 ženám, dodávají OÖN.