Kdy začala vaše láska k vltavínům?
Ono to šlo postupně. Láska k přírodě už od dětství, když mě ještě táta na výlety nosil na zádech, láska ke kamenům na konci sedmé třídy, když jsem učiteli přírodopisu pomáhal sbírat vzorky úžasně zvrásněné ruly u Vranova nad Dyjí. S vltavíny jsem se pak více seznámil jako student při výletech do jižních Čech a moc se mi líbily. Ovšem během studií geologie jsem také pochopil, že stejně nikdy nebudu mít všechny nejhezčí kameny doma 
ve sbírce…

Proč vznikla expozice v Českém Krumlově, když vy jste Budějčák?
To přeci nezáleží na tom, odkud jsem já… Český Krumlov leží zhruba uprostřed území, ve kterém se nacházejí hlavní naleziště, 
a naštěstí právě zde se nám podařilo najít vhodný objekt. Projekt Muzea vltavínů byl připraven tak, aby fungoval co nejlépe. Muzeum bez lidí je smutné a za samotnými kameny bude jezdit málokdo. Zato v Krumlově je šance představit vltavíny v celé kráse domácím i zahraničním návštěvníkům, kteří přijedou poznat tento kout Čech.

Může být muzeum věnované jednomu kameni vůbec zajímavé?
Pokud je o vltavínech, tak určitě. Ono to není jen o tom kameni. Protože vltavíny vznikly dopadem meteoritu, máme tu příběh, se kterým souvisí spousta zajímavostí. Od formování planet přes vyhynutí dinosaurů až po dnešní vesmírný výzkum a katastrofy.

Co lidi nejvíce zajímá nebo baví?
Nejvíce se pobaví určitě se simulátorem impaktu, kdy virtuálně hážou meteorit na zeměkouli. V knize návštěv má tato hra nejvíce komentářů, kupodivu i od dospělých. Ale máme tu více takových hrátek – celá expozice je koncipována jako interaktivní hra

Liší se vltavíny z různých nalezišť?
Ano. Primární rozdělení nastalo zřejmě už během letu z kráteru Ries: na Moravě (dále od zdroje) nacházíme vltavínů velmi málo, ale zato jsou větší než ty jihočeské, více hnědé a méně průhledné. U jednotlivých nalezišť pak záleží na tom, jak moc se vltavíny „omlely" a rozbily při transportu na současné místo uložení a jaké tam byly podmínky – třeba chemické složení podzemní vody.

Vím , že se vltavíny těží i průmyslově. Nepoškodí se tím?
Ano, aktuálně se těží na dvou místech. Bohužel, průmyslovou těžbou se vltavíny poškodí hodně často. I proto jsou nepoškozené exempláře tak ceněné.

Neobávali jste se při založení muzea, že podobných expozic bude na jihu Čech až moc, už je třeba v Týně nad Vltavou?
Ani ne. Žádná podobná expozice neexistuje. Vltavíny jsou světová rarita, ale žádné muzeum (ani v Česku ani jinde na světě) je nereprezentuje na odpovídající úrovni. Muzeum v Týně nad Vltavou bylo teď více než rok v rekonstrukci. Expozici sice zmodernizovali, ale vltavíny jsou vidět hůře než v původní instalaci z roku 1987. Největšími sbírkami vltavínů se zase chlubí českobudějovické a Národní muzeum, ale ty kameny nejspíš nikdy nikdo neuvidí, vždy vystavili jen malou část. Ale ani více vzorků neznamená lepší expozici. Hlavní rozdíl je v tom, že v muzeích bývají vystavené jen nudné řádky nebo shluky kamínků, bez kvalitního nasvícení, bez dalších souvislostí a zajímavostí, bez interakce. V našem muzeu si návštěvník ten příběh opravdu prožije. A musí trochu pohnout alespoň prstem, aby viděl všechno…

Máte v plánu nějakou novinku pro letošek, nebo nějaký dlouhodobější plán, který teprve čeká na realizaci?
Samozřejmě, nechceme usnout na vavřínech a muzeum budeme dále vylepšovat. Hlavní novinkou nadcházející sezóny bude však krásná výstava exkluzivních šperků, které jsou mnoha lidem bližší, než přírodní kameny. Inspirovalo nás to i k výrobě šperků z vlastních vltavínů, které jsou již v prodeji na recepci muzea.

Vltavíny jsou originální kameny z jihu Čech, z jakých hornin vlastně vznikly?
Vznikly z materiálu právě rodících se Alp, který byl erodován a usazoval se na jejich úpatí (geolog by řekl 
v Alpské předhlubni). Tyto horniny jsou bohaté křemenem a podobají se sklářskému písku…

Jsou i jinde po světě podobné kuriozity a třeba i kameny podobné vltavínům?
Jak se to vezme. Určitě ne vzhledem. Ale existují kameny s podobným způsobem vzniku. Místa, kde dopad meteoritu vytvořil podobná „sklíčka" známe na zeměkouli ještě tři. Ale ty ostatní na rozdíl od vltavínů vznikly z daleko „špinavějších" hornin, takže nejsou tak krásně průhledné a zelené, ale černé.

Jsou s vltavíny spojeny nějaké vědecké omyly nebo lidové legendy?
Legend moc neznám, ale těch omylů bylo mnoho. První velká diskuze byla, zda je to vůbec přírodní sklo nebo pozůstatky pravěkých skláren (popřípadě jiné dávné lidské činnosti). Když pak převážil názor, že je to materiál přírodní, pořád ještě nikdo netušil, jakým procesem to sklo vzniklo a jak se dostalo do štěrků s jiným složením. Objevilo se několik teorií o mimozemském, respektive měsíčním původu. Profesor Bouška pro pobavení zmiňoval i čísi „teorii" o roztavení pozemského materiálu startujícími koráby mimozemšťanů.