Podnikové ředitelství bylo umístěno v Doudlebské ulici (dnes Dukelská) v budovách (vila Westen), ve kterých byl dosud n. p. PAL V roce 1950 se mělo ředitelství Motor Unionu stěhovat do objektu bývalé zemské banky na rohu ulic Divadelní a Široké, kde zatím sídlila část KNV, ale KNV uvolnil dům až později a ředitelství Motor Union se usadilo v Kněžských Dvorech. V Dukelské pak bylo zařízeno motorácké učiliště a internát.


Dne 18. 2. 1953 dostal podnikový ředitel MOTOR – UNION (to už v názvu s pomlčkou, pořád se to měnilo) dopis z ministerstva všeobecného strojírenství s úvodním textem: „Vážený soudruhu, k urychlení Vaší cesty vybudovat socialismus v naší vlasti je třeba cílevědomě odstraňovat následky kapitalistické minulosti.“ Dopis dále pokračoval: „Jedním z těchto kapitalistických přežitků jsou ještě názvy podniků a výrobků, které připomínají tuto kapitalistickou minulost a případně i dřívější fabrikanty, jako příkladně JAWA (Janeček a koncern Wanderer), ESKA (Eichler, Světlík, Kastrup). Projednej tento námět se ZR a sděl HS 7 výsledky Vašeho jednání do 14. 3. 1953. Práci čest, ředitel hlavní správy 07, podpis nečitelný.“


Na tomto dopise je zajímavé, že právě uvedené továrny JAWA a ESKA jako odstrašující kapitalistické přežitky připomínající fabrikanty se přejmenovat nenechaly. MOTOR – UNION se zřejmě přejmenovat také nechtěl. Pravděpodobně na dopis ani neodpověděl (odpověď podle historika Václava Vondry nebyla nalezena), ale ministerstvo napsalo dne 4. 9. 1953 podnikovému řediteli již ostřejší dopis: „Ukládám Vám, abyste do 19. 9. 1953 předložili návrh na přejmenování Vašeho národního podniku. Návrh proveďte ve spolupráci se složkami, nejlepšími pracovníky a projednejte před odesláním HS 07 na aktivu s nejlepšími pracovníky. S pozdravem Pětiletce zdar!, nečitelný podpis.“


Dne 21. 9. 1953 (pozn. o dva dny déle) poslal tedy MOTOR – UNION na ministerstvo návrh na změnu názvu podniku. Po dohodě se složkami n.p. se navrhoval název „Motorářské závody, n. p., České Budějovice“. Název neuspěl, poněvadž v dalším dopise, který neměl uvedeno datum, navrhoval podnik škrtnout v názvu slovo UNION a podnik by pak nesl nadále název MOTOR. Tento návrh na ministerstvu prošel. JAWA a ESKA ovšem nátlaku ministerstva nepodlehly a zůstaly „Jawou“ a „Eskou“. Značka se totiž buduje léta a je zárukou kvality. MOTOR a později MOTOR JIKOV si v průběhu dalších let, zejména výrobou karburátorů, mopedů Stadion, lodních motorů apod., zase dobrou pověst vybojoval. Ale stálo to pár let.


První automobilové karburátory byly vyrobeny v roce 1955 v areálu bývalé tužkárny, národní podnik, v Lipenské ulici. Od roku 1957 vyráběl MOTOR mopedy Stadion. Výroba oblíbených mopedů skončila v roce 1962 (jak to bylo s mopedy, je na samostatnou kapitolu).


V roce 1964 získal MOTOR budovy bývalé šroubárny v Křižíkově ulici. Šroubárna byla k 1. 1. 1957 přičleněna do n. p. Šroubárny Kyjov. Překvapivě ihned poté byla naše šroubárna odstěhována do Kyjova a od 1. 5. 1957 začal ve šroubárně vyrábět podnik ČZM Strakonice skútry Čezeta. To bylo pro město celkově plus. Čekal se rozvoj skútrů. Alespoň plány byly velké, ale zase někdo z centra zasáhl a skútry byly před rokem 1964 zastaveny. ČZM areál vyklidily a téhož roku byla šroubárna přidělena n. p. MOTOR. Čezeta byla další motorka po Hurikánu, tříkolkách a Stadionu, která z města zmizela.

Jan Schinko