Nejhorší požár zachvátil České Budějovice v roce 1641

Požáry byly nebezpečím pro České Budějovice už od počátků města. Teprve v 19. století ale začaly vznikat profesionální a dobrovolné hasičské sbory. První písemný doklad organizované činnosti při likvidaci požárů ve městě pochází z 1747. Roku 1838 byl vydán nový hasičský řád, který ustanovoval čtyři ponocné a tři hlídače na Černé věži, kteří střežili i požáry.

K prvním zaznamenaným budějovickým požárům patří neštěstí z roku 1463, kdy došlo k poškození kostela a věže dominikánského konventu (na dnešním Piaristickém náměstí), v roce 1480 například plameny zničily domy v dnešní ulici U Černé věže.

VIDEO: Ať žijí duchové na letišti v Plané. Kino sledovala auta

Největší katastrofa nastala 24. července 1641. Podle historických pramenů se v domě dlaždiče Řehoře Müllera v Krajinské třídě neopatrností vojenského ranhojiče vznítila mast a začala hořet střecha. Silný vítr rozšířil plameny až k Pražské bráně a přes obytné bloky je hnal k východu. Za sedm hodin shořelo 226 domů, tj. více než polovina tehdejší zástavby města, převážně však byly zničeny jen střechy a dřevěné části domů. Černá věž zůstala nedotčena, ale kostel svatého Mikuláše byl zničen i se vším uměleckým zařízením. Plameny zničily 13 hradebních věží a na předměstí shořelo 64 hospodářských stavení. Obyvatelům se většinou podařilo včas uniknout, zahynulo jen asi pět lidí. Poslední velký požár v roce 1868 poničil 35 domů. Za poslední desetiletích plameny ve velkém škodily třeba při pádu stíhačky na sídlišti Vltava v roce 1998, ale naštěstí bez obětí na životech.

Město České Budějovice podle primátora Jiřího Svobody pravidelně přispívá na chod Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje i sborům dobrovolných hasičů, které působí na území jihočeské metropole. Podle zákona o požární ochraně jsou totiž obce v samostatné působnosti na úseku požární ochrany povinny zabezpečit ochranu občanů a majetku na svém území. "V Českých Budějovicích stanoví požární řád, že ochranu životů, zdraví, majetku občanů a životního prostředí před mimořádnými událostmi (požáry, živelné pohromy a jiné) na území města zajišťují požární jednotky HZS JčK ze stanice České Budějovice. Každoroční částka z městského rozpočtu pro HZS JčK činí 2 542.000 korun. Sbory dobrovolných hasičů, které působí na území Českých Budějovic, dostávají každoročně částku 130.000 korun," říká Jiří Svoboda. A vyzdvihuje práci hasičů. "Osobně si profesionálních i dobrovolných hasičů velmi vážím. Jsou to oni, kteří mezi prvními spěchají na pomoc lidem a pomáhají zachraňovat jejich životy, zdraví a majetky. Dokáží bravurně zvládat nesnadné situace a ovládají umění okamžitého rozhodnutí," zdůrazňuje Jiří Svoboda.

Stavba ZEVO umožní budějovické teplárně odejít po 120 letech od uhlí

Podle Venduly Matějů, tiskové mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, je v Českých Budějovicích dnes připraveno k boji s plameny zhruba 90 profesionálních hasičů na stanicích na Pražském předměstí a v Suchém Vrbném. Rozděleni jsou vždy do tří směn. Od loňského roku slouží ve stanici HZS JčK na budějovickém Pražském předměstí nové garáže.

K náplni práce profesionálů patří nejen boj s ohněm nebo jinými přírodními katastrofami, ale také třeba pomoc se snesením pacientů do sanitek nebo likvidace následků dopravních nehod. Podle Venduly Matějů, tiskové mluvčí HZS JčK, jsou na výjezdu vždy zastoupeny různé funkce – strojník (řidič), chemik, hasič a jednotka vyslaná k zásahu je tedy připravena řešit i únik chemické látky nebo například odklizení spadlého stromu. „Jednotka sídlící na Pražské třídě, stanice České Budějovice, je největší v Jihočeském kraji,“ upozorňuje Vendula Matějů s tím, že je to nejen rozlohou, ale i počtem hasičů na směně, množstvím techniky a soustředěním speciální techniky. K činnosti profesionálních hasičů patří i prevence, třeba ve stavební oblasti nebo při vzdělávání mládeže.

Na území města působí i několik sborů dobrovolných hasičů.