I když vytrvale pršelo, na stadion nastoupilo 900 lidí v pestrobarevných úborech. Postupně navíc předvedli choreografie na celou řadu skladeb. V Českých Budějovicích se v sobotu uskutečnil sokolský slet. Zúčastnili se ho nejen cvičenci z jižních Čech, ale také sokolové ze středních Čech a Vysočiny.

Mezi zástupci nejstarší generace byla například devětašedesátiletá Jitka Bidermanová. „Do Sokola chodím od dětství, v naší rodině cvičili všichni," vzpomínala. Tehdejší slety měly podle ní kouzlo v tom, že se jich všichni účastnili dobrovolně a s nadšením. To zmizelo, když se za minulého režimu ze sletů staly povinné spartakiády. „Teď už se ale zase vrací ta dobrovolnost, a to je úžasné," doplnila Bidermanová.

I ve svém věku chodí pravidelně do tělocvičny. Věří, že jí to prospívá. „Určitě platí: ve zdravém těle, zdravý duch. Chci se hýbat tak dlouho, jak to půjde. Já jsem navíc i učila tělocvik, takže si bez pohybu život neumím představit," řekla.

Podobný názor má František Franěk. „Když to porovnám se svými vrstevníky, tak mám určitě lepší pohyblivost, ohebnost, netrápí mě tolik zdravotní problémy," komentoval. Podle svých slov už si nedokáže představit, že by nechodil každý týden do tělocvičny. Denně pak ještě cvičí doma s manželkou.

Na sletu se ale představili i mladší členové sokolské organizace. Ze středních Čech například přijel patnáctiletý Ondřej Horálek. „Do Sokola chodím už od dětství, přivedla mě k tomu moje máma. Cvičíme pravidelně, ale teď jsme se dali ještě více dohromady, abychom zvládli sestavu na slet," vysvětlil.

Jeho skupina se na vystoupení v Českých Budějovicích připravovala několik měsíců. Všichni museli přesně zvládnout choreografii. „Zpotili jsme se u toho, bylo to docela náročné. Nejobtížnější v celé sestavě jsou ty dva kliky," smál se Horálek.

Svůj sletový křest si v sobotu za doprovodu maminky odbyl pětiletý Martínek Kravar z Budějovic. „Cvičilo se mi dobře," řekl a dodal, že na vystoupení se přišel podívat i pradědeček a strýček. Vedle pak cvičila babička. Příště se proto Martínek chce akce znovu zúčastnit.

Po celou dobu sletu byly na stadionu ve speciálním podstavci vystavené sokolské prapory. K těm starším patřil prapor lišovské jednoty se lvem. „Nejstarší stuha nese datum 27. července 1897," ukázal vlajkonoš Michal Filip. Ten nesl prapor již na sletu před šesti lety. „Žerď jsme ale od té doby museli vyměnit, protože ta stará se zlomila," doplnil.

Skoro nový prapor si přivezli sokolové z Vodňan. „Je vyrobený podle původního, ale jen tři roky starý," uvedla Nikola Soukupová, která cvičí za dorostenky. Připojila, že původní památka bohužel neodolala zubu času.

Poměrně nový prapor mají také v Kamenném Újezdu. „Je  asi třináct let starý," uvedl Jiří Ambrož. Prapor byl podle jeho slov ušitý k osmdesátému výročí jednoty v roce 1999.

Kromě Jihočechů dorazili do Budějovic i zástupci středních Čech a Vysočiny. Na sletu navíc sokolové zahájili sbírku na rekonstrukci tribuny.