„Jsou tu knihy psané německy, anglicky, francouzsky. Část je jich v latině a asi šedesát svazků také v češtině," říká Miroslav Pavlíček na adresu regálů se vzorně vyrovnanými tituly se hřbety v červené, zelené, modré nebo třeba bílé barvě.

Podle Petra Pavelce, ředitele regionálního pracoviště Národního památkového ústavu, patří hlubocká knihovna k těm nejcennějším zámeckým bibliotékám na jihu Čech. 

Police sloužily také v klášteře

Dějiny umění, právo, genealogie, přírodní vědy nebo beletrie, to jsou obory zastoupené v knihovně zámku Hluboká. A zajímavé jsou nejen jednotlivé tituly, ale i samotné police, na kterých jsou svazky uloženy.

Původně sloužily v klášteře v jihoněmeckém Würzburgu. „Schwarzenbergové je koupili v roce 1846 v Regensburgu, ale bez sloupů," upozorňuje kastelán Miroslav Pavlíček. Vykládanými sloupy s ozdobnými hlavicemi s 26 erby rodů, které vlastnily zámek, nechali Schwarzenbergové doplnit klasicistní skříně až později při velké přestavbě zámku v letech 1850 1872. Bohatě vyřezávaná knihovna nebo parketová podlaha využívají javor, ořechovou kořenovici, ořech, dub, bahenní dub nebo lípu a poskytují skvělé svědectví řemeslného umu. Při přestavbě Hluboké sem také tehdejší majitelé svezli svazky z jiných svých zámků.

K zajímavostem hlubocké zámecké knihovny patří například příběhy včelky Máji v němčině z roku 1912 nebo hned několik vydání Robinsona Crusoe. „Jsou dokonce i z různých století," upozorňuje k trosečnickému příběhu Miroslav Pavlíček. Jsou tu i detektivky od Agathy Christie. V policích se podle kastelána najde ale i naučná literatura, třeba encyklopedie nebo díla o architektuře. Knihy jsou často ozvláštněny i osobními poznámkami Schwarzenbergů.

Majestátním kouskem jsou potom lovecké knihy. Desky jsou vytvořené masivními kovovými reliéfy a vazbu doplňuje kůže, takže svazky s rozměry většími než novinový list Deníku váží přes čtyřicet kilogramů. Pečlivě je v nich zaznamenáno, kdo se účastnil jakého lovu pořádaného Schwarzenbergy na jejich panstvích nebo kolik kusů se zastřelilo. „Poslední zápis je z roku 1937," říká Miroslav Pavlíček.

Inventarizace tisíců svazků má ovšem své zvláštnosti. Police sahají do výše čtyř metrů, tak jsou nezbytností štafle a protože se vše děje v zimním období, kdy je na zámku méně rušno, je třeba se také důkladně obléci… Ledový vítr fičící za okny je znát i uvnitř zámku. Ráno je v místnosti jen pár stupňů nad nulou, jako ostatně ve velké části Hluboké. Když si pracovníci zámku přitopí a pustí reflektory na police a stůl s katalogy, vyšplhá se teplota třeba na „impozantních" 5° Celsia. Na inventuře, která v přepočtu trvá zhruba 15 pracovních dnů, se tedy pracuje vždy jen část dne a ještě je nutné se občas dojít ohřát…

Samotné knihy se vždy musejí vyndat z polic a ověřit podle dvou katalogů. Jeden opatrují na zámku a jeden v regionálním pracovišti Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. V policích svazky kryje před prachem shora sametový závěs temně rudé barvy a uprostřed široká plexisklová deska. Plexisklo má oproti sklu tu výhodu, že se nerosí a také ochraňuje knihy před některými návštěvníky.

Vedle plexiskla bdí ale nad knihami také alarm, který se rozezní ve chvíli, kdy se někdo pokusí přiblížit k regálům. „A je pěkně slyšet," usmívá se pracovnice zámku Lucie Janečková. Aby se i příští návštěvníci zámku mohli těšit pohledem na vzorně vyrovnané řady knih nebo třeba historickou obálku s příběhy včelky Máji…