„Nedávno jej někdo ozdobil pozlacenými dubovými listy a vázou s runami SS,“ uvedl list. „Návštěvník hrobu se uvedl jako umělec z Vídně a ‚Hitlerův vnuk‘.“ Případ šetří zemský úřad na ochranu ústavy.

Policejní inspekce v Leondingu zesílila hlídky na hřbitově, na němž němečtí skinhedi opakovaně drží vzpomínkové tryzny. K Hilerovým 120. narozeninám sem položil někdo veliký věnec se stuhou, na Všech svatých byl hrob nápadně ozdoben. „Jeho majitelka, která má být vzdálenou příbuznou Hitlerových, nechává takové holdy pravidelně odstraňovat. Katolická fara bohužel o této paní nic neví, jinak by se s ní už dávno spojila,“ řekl v OÖN starosta Walter Brunner (SP).

Fara je příslušná k užívacím právům na hřbitově. Zdejší farář chce podle starosty vyvolat právní přezkoumání věci prostřednictvím linecké diecéze.
Podle Hedwigy Haberfellnerové (74), která pečuje o hrob manžela hned naproti Hitlerům, by se problém neměl přehánět. Hlavní podle ní je, že hrob vypadá řádně. Další se pak dala slyšet, že Hitlerovi rodiče nemohou za to, co se z Adolfa stalo. Ani ona nevidí nic špatného na tom, že hrob je pěkně udržován. Prý i kvůli turistům z Číny a z Japonska, kteří sem přijíždějí po autobusech a hledají Hitlerův hrob.

Vymřou jim lékaři?

Nejpozději během deseti let budou budou velké oblasti v Horních Rakousích bez lékaře. Polovina z dnešních 700 praktických (domácích) lékařů dosáhne do roku 2020 penzijního věku. V průměru má praktický lékař v Horních Rakousích 54 let. Ze smluvních lékařů pojišťoven je 351 starších 55 let. Prezident zemské lékařské komory Peter Niedermoser připomíná, že je stále těžší ordinace obsadit. „Zatím co na přelomu tisíciletí bylo na jedno místo se smlouvou s pojišťovnou čtyři až pět zájemců, letos se na ně hlásili nanejvýš dva mladí lékaři a k obsazení praxe bylo třeba i opakovaného vypsání, například i v Hallstattu,“ píší OÖN.

Po roce 2020 by Horní Rakousy potřebovaly přinejmenším 185 mladých lékařů ročně. Ve Vídni, ve Štýrském Hradci či v Innsbrucku začalo letos studovat ale jen sto posluchačů z této spolkové země.

Šetří na odškodnění

K odškodnění utrpení hornorakouských chovanců v zemských dětských domovech zřídila zemská vláda loni komisi, která po přezkoumání jednotlivých případů určuje výši náhrady. Dosud bylo 50 obětem násilí a zneužívání vyplaceno celkem 622 000 eur. Poškození dostávají 20 000 eur a náhrady nákladů deseti hodin psychoterapie.

Zelení ale kritizují, že tato náhrada jen zčásti kryje potřebu léčby. Deník OÖN připomíná případ Johanna W. (62), který strávil v domovech v Leonsteinu a Wegscheiduosm let a byl vystaven těžkému příkoří. Od země dostal 17 500 eur a deset hodin terapie. Jeho terapeut ale tvrdí, že v každém případě by bylo nutných dalších 50 hodin, jedna zhruba za 80 eur. Proplacení ale komise odmítla. Zelená poslankyně Maria Wagenederová marně intervenovala u zemského hejtmana Pühringera. „Požadujeme, aby tyto vícenáklady byly hrazeny jako v jiných spolkových zemích,“ říká poslankyně v lineckém deníku.

Po zveřejnění případu se ozval Pühringer. Přikládá prý velký význam „řádnému a důstojnému řešení“. Vysvětluje, že chtěli téma záměrně odpolitizovat tím, že vyřizování těchto případů přenesou na komisi. Země nastavila odškodňovací gesto tak, aby mohlo být především zaměřeno na financování terapií poškozených. „Pokud by byla potřeba vyšší, může se dotyčný obrátit na zemskou vládu,“ říká Pühringer. Ta prý disponuje fondem pro pomoc v mimořádných životních situacích.