Již zdálky je vidět, že všichni lidé na zastávce městské hromadné dopravy třímají v ruce bílý lístek. Zastavuje tu linka číslo dvě, ze dveří se vyhrne zástup lidí, i v jejich rukách zavlaje lavina bílých papírků. Jeden z cestujících dobíhá k trolejbusu na polední chvíli. Ani on ale bez lístku neodjede. V poklusu mu jej rychle předává student Jan Hanzal. Je totiž jedním ze zhruba pěti set lidí, kteří včera v Českých Budějovicích zajišťovali dopravní průzkum.

Dopravní podnik se rozhodl ve spolupráci s několika budějovickými školami sledovat odkud a kam lidé městskou hromadnou dopravou cestují. Prováděli proto během včerejšího dne na všech zastávkách směrový průzkum. Každý cestující dostal před nástupem do autobusu sčítací lístek s kódem, který potom odevzdal v cíli cesty.

Studenti jsou kvůli rozdávání a sbírání lístků na nohou již od půl šesté. Ve dvě hodiny odpoledne je nejvíc trápí nepřízeň počasí a stále se zvyšující nechuť lidí se na průzkumu jakkoli podílet. „Ze začátku se na to tvářili dobře, brali to, teď už je to horší,“ vypráví Hanzal, který má stanoviště na Poliklinice Sever.

Jeho kolegyně Martina Hanušová si myslí, že cestující jsou otrávení, protože většině z nich prošlo za den rukama lístků už několik. Studenti je tak musí některým pasažérům doslova vnutit, za což se jim dostane náležité odezvy. „Občas jsou i vulgární. Už jsem si vyslechla, že si mám ty lístky strčit někam,“ popisuje Barbora Majerová.

Hanzala také mrzí, že někteří neposlechnou instrukce ani si je nepřečtou přímo na sčítacím lístku a místo v cílové stanici se pak například snaží odevzdávat lístky již při přestupu. Jiní je pro jistotu někde zašantročí a neodevzdají vůbec. „Nic se po nich vlastně nechce, nemusí vyplňovat formuláře ani nic podobného, přesto je jim to zatěžko,“ komentuje.

Je mi to jedno

Studenti se snaží každému vysvětlit, že cesta s bělostným papírkem je v jejich vlastním zájmu. Podle výsledků průzkumu chce totiž Dopravní podnik navrhnout, jak zlepšit městskou hromadnou dopravu v krajském městě a přizpůsobit služby poptávce cestujích. Ani to se však vždy nesetká s kladným ohlasem. „Jedné paní jsem vysvětlovala, že to ovlivní dopravu na deset let a ona mi odpověděla, že neví, jestli tu bude za rok, tak je jí to jedno,“ vzpomíná Hanušová.

Většina cestujících se však do průzkumu zapojila bez odmlouvání. „Nijak mě to neobtěžuje, navíc to není poprvé, podobné akce se konají každou chvíli,“ reaguje Václav Tischler. Jezdí téměř denně do Čtyřech Dvorů a frekvencí linek je celkem spokojený. Myslí si však, že vždy to může být ještě lepší a proto má průzkum smysl.

Jindřich Král cestuje po Budějovicích linkami MHD několikrát denně. Pro lístek si proto ke studentům již jde iniciativně sám. „Nejvíc jezdím linkou číslo jedna a tři. Časy, kdy to jede, jsou celkem dobré, ale ve špičce jsou tyhle linky hrozně přeplněné a přetížené. To by určitě mělo nějak vyřešit,“ připomíná.

Po půl třetí odpoledne studenti začínají koukat na hodinky, sčítání má skončit v půl páté. Těší se domů a do tepla. Stále je ale štve, že se jim kolemjdoucí vyhýbají obloukem, protože si myslí, že rozdávají reklamní letáky. „Navíc nám tu před chvílí konkuroval nějaký polobezdomovec s časopisy, tak asi lidi odradil,“ dodává Hanzal.

Data získaná při průzkumu bude Dopravní podnik zpracovávat během několika následujících týdnů. Poté navrhne případné změny v městské hromadné dopravě.