Jejich ledviny nefungují, jak mají, a očistu těla  za ně musí převzít buď hemodialýza, nebo peritoneální dialýza. V prvním případě zdravotníci  napojí nemocného na přístroj laicky nazývaný umělá ledvina, který mu čistí krev, v tom druhém si nemocný musí denně do břišní dutiny napouštět a vypouštět roztok, do kterého se díky fyzikálním jevům dostávají látky, které by jinak z těla odstranily zdravé ledviny. Jediným únikem z nepříjemného kolotoče může pro takové pacienty být transplantace ledvin.

Podle zástupkyně primáře interního oddělení a vedoucí lékařky hemodialyzačního střediska budějovické nemocnice  Marie Peškové nejsou ale tito pacienti jediní, kdo mají nemocné ledviny. „Každý desátý člověk naší populace trpí onemocněním ledvin. Až devadesát procent lidí však o postižení svých ledvin neví. Nemocné ledviny nebolí, proto je tak těžké jejich poškození včas odhalit,“ upozorňuje MUDr. Pešková.

Přitom na tom není nic složitého. Důležité je ale nepodcenit běžné preventivní prohlídky u praktických lékařů.  „Pravidelné vyšetření krve, moči a krevního tlaku je zásadně důležité,“ míní lékařka.

Právě zlepšení informovanosti veřejnosti i zdravotníků o nemocech ledvin, o možnostech jejich časného zjištění, prevence a léčby je cílem Světového dne ledvin, který připadá na dnešní datum.

Jeho motto letos zní: Daruj ledvinu pro zachování života. Informace lékařů tak akcentují problematiku transplantací ledvin s důrazem na význam dárcovství orgánů od žijících dárců. „Mezi přednosti transplantace ledviny od žijícího dárce patří dlouhodobá funkce transplantované ledviny, další výhodou je, že transplantaci od žijícího dárce lze naplánovat preemptivně, to znamená, že transplantace ledviny je provedena ještě před zahájením náhrady ledvinných funkcí v pravidelném dialyzačním programu,“ vysvětluje Marie Pešková pozitiva případů, kdy se podaří pro nemocného najít živého dárce.

Dárcem ledviny, který je označován jako žijící dárce, může být každá osoba starší 18 let, která chce nezištně poskytnout orgán svému příbuznému či jinak blízké osobě, jako je manžel, partner, kamarád, tedy emotivně spřízněná osoba. Ti všichni tak naplňují myšlenku „Láska prochází ledvinou“.

Dárcovství není ale ani zdaleka jedinou cestou, jak může okolí nemocným pomoci. „Spolupráce s rodinou a s přáteli je vždy pro každého pacienta velmi důležitá. Pro nemocného mohou být velkou oporou. Neměl by se cítit odstrčen na vedlejší kolej jen proto, že je nějak kvůli svému onemocnění limitován. Nemocní, kteří potřebují náhradu funkcí ledvin, jsou schopni plnohodnotného života jako ostatní lidé,“ zdůraznila MUDr. Pešková.