„Připravujeme se na válku,“ shrnul lakonicky ředitel nemocnice Vojtěch Remeň. „Pacientů přibývá strašně rychle.“ V Českém Krumlově jich mají čtyřicet – to je od začátku pandemie nejvíc. Všichni leží v nově zrekonstruované Léčebně dlouhodobě nemocných, která se ke konci podzimu proměnila v covidový pavilon (poté, co ji v říjnu na několik týdnů obsadila stovka pacientů se žloutenkou, jež se rozšířila z jednoho českobudějovického bufetu).

Nemocnice Sokolov při boji proti pandemii v době koronaviru 24. února v Sokolově.
Primář ARO Martin Stankovič: Pacientům s covidem už neříkám, že to bude dobré

„Dvě patra už máme plná a tento týden postupně přidáme třetí covidovou stanici, kam nyní přesouváme personál a vybavení,“ říká „Moc prostor, kam se dál rozšiřovat, nemáme, pak už by to bylo pouze na úkor další péče. Museli bychom se rozhodovat, kterou bychom přestali poskytovat.“

Plíce poškozené covidem? Covid už to oficiálně není

V krumlovské nemocnici je pět plicních ventilací, na dvou z nich jsou nyní poměrně mladí muži: oběma je něco málo přes čtyřicet. Paradoxně už ale nejsou vedeni jako covidoví pacienti. „Jsou nemocní už víc než jednadvacet dnů, tím pádem z covidových statistik vypadli. Mají ovšem takové změny na plicích, že stále ventilaci potřebují,“ vysvětlil Vojtěch Remeň. „Důvod ventilátoru je covid, ale ve statistikách už to není vidět, takže navenek, podle počtu obsazených lůžek, naše situace vypadá lépe.“ Jedna ventilace je zatím volná, to se ale může kdykoli změnit. Podobně je na tom jednotka intenzivní péče, tam jsou volné postele dvě.

Covidové oddělení s pacienty ve vážném stavu.
Zemřel nám tatínek, v nemocnici nebyla kapacita, píší lidé ministrovi Blatnému

Pokud jde o akutní operace, ty v nemocnici dělají dál: otevřenou nechali jednu stanici chirurgie a jednu stanici interny, přičemž chirurgické obory jsou sdružené, takže akutní chirurgické a gynekologické operace se teď provádějí na jednom oddělení. Co se porodnice týká, vyčlenili tam zvláštní prostor pro maminky s covidem.

Do neodkladné péče spadají např. zhoubné tumory, akutně je nutno řešit např. infarkty, traumata nebo třeba gynekologická krvácení. „Urologické operace, artroskopie atd., to všechno se odsouvá. Už to jsou celé štosy dokumentace lidí, kteří čekají na výkon,“ postesknul si ředitel. „Nicméně pacienty by teď nebylo po výkonech kam položit a neměl by se o ně kdo starat.“

Zdravotníci, kteří měli covid, mají málo protilátek

Velmi příznivě se už v nemocnici projevilo očkování jak zdravotníků, tak osmdesátiletých a starších seniorů. „Opravdu je vidět, že to funguje,“ říká ředitel. „Vůbec si neumím představit, že bychom se starali o procentuálně stejně velký podíl osmdesátníků a k tomu by nám chyběl podobný podíl zdravotníků, jako tomu bylo na podzim. To bychom klekli úplně. Teď se ještě držíme a stále ještě optimisticky vyhlížíme lepší zítřky.“

Předseda ČSSD Jan Hamáček.
Jan Hamáček: Pan premiér odmítá standardní metody krizového řízení

Je si vědom, že spousta lidí podlehla protiočkovací „masírce“. „Ptají se mě, jestli se nechat očkovat, nebo ne, a řeší i to, jakou vakcínou. Já jim říkám: když Britové očkovali královnu, taky se jí neptali, jakou chce vakcínu, a určitě jí nechtěli ublížit. Buďte rádi, že vakcínu dostanete, pokud máte tu možnost, nechte se očkovat, rozhodně to je ku prospěchu,“ popisuje ředitel nemocnice, která má naočkováno zhruba 60 % zdravotníků.

„V první vlně na začátku roku se nechala naočkovat zhruba půlka personálu, ale očkuje se dál. Spousta lidí, kteří covid prodělali, ale teď zjišťuje, že nemají skoro žádné protilátky, sledujeme to v naší laboratoři. A tak dál doočkováváme ty zdravotníky, kteří měli za to, že s očkováním mohou ještě počkat.“